Interpelace poslankyně Maříkové obsahovala několik konkrétních dotazů. Nesměřovaly jen na těžbu lithia, ale rovněž na těžbu kobaltu, o které se také mluvilo. Ptala se například na doposud známé výsledky geologického průzkumu, zda firmy provádějící průzkum dostaly i právo i na těžbu, nebo proč se do průzkumné činnosti nezapojuje státní podnik DIAMO.
Jaký volební výsledek může ve sněmovních volbách dostat Klausovo hnutí Trikolora?Anketa
Ministr Karel Havlíček v odpovědi na interpelaci nejprve obsáhle vysvětluje složitý proces předcházející zahájení těžby a ujišťuje, že finální povolení k těžbě lithia je v nedohlednu a je velkou otázkou, zda vůbec někdy bude uděleno.
V lokalitě Cínovec je prováděn pouze geologický průzkum, který je první fází, ve které je zjišťováno, zda těžba vůbec má smysl. Podle ministra Havlíčka povolení získala v roce 2010 firma Geomet Brno. Ta později spojila síly se zmíněnou australskou společností EMH.
VÍCE O SPOLEČNOSTI EMH A JEJÍM POZADÍ ZDE
V listopadu 2017, poté, co průběh průzkumu a pozadí australské společnosti vyvolaly velký zájem veřejnosti, schválila vláda (ačkoliv již bylo po volbách, jednalo se ještě o končící vládu Bohuslava Sobotky) usnesení, které například ukládalo zpracování možností, jak by se na těžbě mohla podílet prostřednictvím státního podniku DIAMO sama Česká republika.
Tuto studii proveditelnosti prý státní podnik DIAMO stále vypracovává.
Poslankyně se rovněž v interpelaci ptala, proč průzkum neprovádí přímo státní podnik DIAMO. Ministr vysvětluje, že tato společnost doposud orientovala svou činnost především na zahlazování negativních důsledků hornické činnosti a sanaci ekologických zátěží.
Pro průzkumné vrty mu tedy chybí zkušenosti stejně jako potřebné finanční prostředky. A jak ministr dodává, vzhledem k tomu, že se jedná o státní podnik, musela by být klíčová rozhodnutí realizována rozhodnutím vlády a financována z veřejných prostředků, o což není zájem.
Jiná situace je v ložisku „Odkaliště“, kde má být lithium získáváno v rámci likvidace zbytku ložiska po těžbě cínu. Zde je postup mnohem dál a po zpracování studie EIA by již bylo možné zažádat o povolení k těžbě. Zde má právo žádat povolení k těžbě společnost Cínovecká deponie a. s. V ní figuruje miliardář Karel Janeček společně s Ondřejem Hausenblasem, podnikatelem a komunálním politikem v Ústeckém kraji.
VÍCE O KARLU JANEČKOVI A JEHO PODNIKÁNÍ S LITHIEM ZDE
Ministr životního prostředí Richard Brabec, k jehož rukám se ze zákona scházejí výsledky geologických průzkumů, přidal informaci, že podle průzkumů je obsah lithia v rudě z Cínovce nízký, je to však kompenzováno velkým rozsahem ložiska.
Ministr doplňuje informaci, že tržní perspektiva vytěženého lithia z Cínovce je nižší, než se ještě před pár lety doufalo. Kromě toho, že velmi pokročila příprava těžby lithia v Srbsku, kde nadnárodní těžařská společnost Rio Tinto disponuje mnohem bohatším ložiskem, se s rostoucí poptávkou po lithiu rozběhly přípravy těžby i v dalších lokalitách. Navíc prý velmi pokročila technologie získávající lithium ze slaných vod, zejména v Jižní Americe.
Richard Brabec ve své odpovědi doplnil, že pro ziskovost těžby krušnohorského lithia budou klíčové dvě věci. Za prvé, zda se podaří přenést proces zušlechťování rudy do podoby obchodovatelné suroviny z laboratorních podmínek do průmyslové technologie. A za druhé, vznik domácího zpracovatelského závodu, který dokáže zpracovávat lithium do podoby konečných produktů, například baterií. Teprve z jejich prodeje by totiž plynul ten nejpodstatnější zisk.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
