Zikmund vysvětloval, že stěhování národů má své výhody i nevýhody. V minulosti, kdy se stovky nejrůznějších národů přesunuly přes kontinenty, docházelo k projevům násilí, které většinou odnesly ženy jakožto bezbranný předmět, a tak se na současnou vlnu migrace do Evropy dívá se znepokojením.
Jednou z výhod, která dle něj migrace v minulosti přinesla, je míšení krve. Existují prý údolí ve Švýcarsku, kde se vynořily celé řady psychických poruch, protože svatebčané byli líní jít do sousedního údolí a došlo k degeneraci. To samé dle něj platí i o některých národech na Nové Guinei, kde však zdraví tamních obyvatel zachraňuje neustálé míšení krve.
„Já měl tu zkušenost, když jsem se v 57. dostal do Londýna, tak jsem si říkal, pane bože, tady je každý čtvrtý Londýňan nějaký barevný. To nejsou Britové v cylindrech, představitelé vládnoucí vrstvy, která držela ekonomicky v šachu celý svět. V říši, nad kterou nezapadalo slunce, jsem viděl nějakého sikha, nějakého přistěhovalce ze Sierra Leone, čili tito Britové dostali britské příslušenství za odměnu za to, že v podstatě zachránili Velkou Británii od porážky,“ vyprávěl Zikmund. Národy z kolonií totiž tvořili většinu britské armády.
Češi jsou na přistěhovalectví hákliví
My Češi nebo Slováci, čili obyvatelé střední Evropy, jsme na přistěhovalectví strašně hákliví, protože jsme dle něj neprožili dobu kolonializmu. Nechceme tu prý kupříkladu Turky, kteří zase vytrhli trn z paty Německu. „Kolik milionů Turků dneska máte v Německu, kdyby to zažil Hitler, tak by spáchal sebevraždu podruhé. A jsou to dneska normální německy mluvící Turci a vytrhli v podstatě Německo z toho dilematu pracovních sil. Protože Němci se tak rychle po válce zvetili, že některá zaměstnání jim už přestala vonět,“ říká Zikmund.
Přistěhovalci však dle něj musí respektovat zvyky země, která je přijme. „Když přijdete v šortkách do muslimské země, třeba Ázerbájdžánu, tak se na vás vrhnou pohledy pravověrných muslimů, jak to, že tady zaprvé chodíš oholený a nemáš dlouhý vousy a zadruhé, jak si troufáš mezi nás jít v krátkých kalhotách. To se nesluší, to je nemravné. A teď si to otočte zpátky. Proč by si měla nějaká holka, která si přečte kodex lidských práv vynucovat nošení šátku s tím, že na to má právo? Ale kde jsou povinnosti? Povinnost je respektovat práva země, která mě hostí. A konec,“ má jasno Zikmund.
"Člověk, který přijde do cizího prostředí, ať je to cestovatel, nebo třeba diplomat, tak se musí přizpůsobit. Měl by se chovat podle mravů, obyčejů a zákonů té které země. Toto nám zachránilo nejenom život, ale vůbec naši činnost," dodává.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš