Když „profesor Amerikán“ konečně u Wilsona prosadil československou věc. S historickým publicistou Zdeňkem Čechem o klíčových krocích ke vzniku státu

04.09.2018 18:04 | Zprávy

ČESKÉ OSMIČKY Spojené státy americké, nejsilnější země Západu a vlastně i válčící Dohody, uznaly Československou národní radu za základ naší budoucí vlády. Stalo se tak před sto lety. Profesoru Masarykovi ale dalo těžkou práci, než k tomu přemluvil prezidenta Woodrowa Wilsona a pomohl mu i vývoj situace na bojištích. Sto let vzdálené události vykládá v pravidelné rubrice České osmičky historický publicista Zdeněk Čech.

Když „profesor Amerikán“ konečně u Wilsona prosadil československou věc. S historickým publicistou Zdeňkem Čechem o klíčových krocích ke vzniku státu
Foto: archiv velvyslanectví USA
Popisek: Pohlednice Masaryka s Wilsonem

„Člověk bez vizí neuskuteční žádnou velkou naději, ani nepodnikne nic většího.“ Tento citát pochází z úst osmadvacátého prezidenta USA Woodrowa Wilsona. Právě do této věty začaroval díl svého vlastního politického bytí, ale také snahy profesora Tomáše Garriguea Masaryka ustavit v srdci Evropy nový stát - samostatné Československo. Oběma se některé vize vyplnily. A idea o vzniku Republiky československé začala při setkání obou politiků nabývat ostřejších kontur.

Spojené státy ve válce

Američané vstoupili do Velké války, které se až později mělo říkat první světová, dne 6. dubna 1917. Vytáhly do boje ze dvou důvodů: „Při německé neomezené ponorkové válce byla občas zasažena i americká loď, což Američany velice dráždilo. Navíc se provalilo, že Němci povzbuzují Mexiko k víceméně sebevražednému útoku na USA. Chtěli Američanům na jejich jižní hranici zařídit co nejvíc problémů, aby zpozdili jejich případný vstup do evropských bojů,“ vysvětluje historický publicista Zdeněk Čech s tím, že československé legie v Rusku, Francii a Itálii byly tehdy ještě ve vývinu a na svou roli v rámci Velké války teprve čekaly.



„Francouzské legie měly předobraz v naší rotě Nazdar, která šla do boje už roku 1914 a byla těžce zmasakrována v bojích u Arrasu. V Itálii mělo budování legií také svůj vývoj a první divize tam vznikla až roku 1918. A v Rusku se už v předchozím roce stalo z našich starousedlíků, přeběhlíků a zajatců opravdové vojsko,“ nastiňuje Čech zrod naší tehdejší armády.

Československá národní rada vznikla v Paříži jako reprezentativní orgán zahraničního odboje už roku 1916, zpočátku ale výrazné úspěchy nesklízela. Evropa měla plnou hlavu války. Státy Dohody začaly radu plně respektovat vlastně až v půli roku 1918. Dlouho se totiž nevědělo, jak vůbec válka dopadne. Němci od března na západní frontě útočili jako rozdráždění psi a jejich řady posilovali zajatci, kteří byli po zhroucení východní fronty a uzavření brestlitevského míru s bolševiky (3. 3. 1918) odesíláni z Ruska domů. Jediný, kdo dokázal na ruských železnicích blokovat masivní příliv zajatců z východu, byly československé legie. Nepříliš početná, nicméně zdatná a dobře organizovaná armáda.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jak to těm lidem vysvětlit? Bartoš s Hrušínským spolu u mikrofonu

7:38 Jak to těm lidem vysvětlit? Bartoš s Hrušínským spolu u mikrofonu

Podcast Ivana Bartoše FREESPEAK pohostil Jana Hrušínského. Probrali spolu Putina, Babiše a lidi, co …