K chystanému projevu Andreje Kisky k srpnu 1968 se na svém Facebooku vyjádřila například Tatiana Evans, která rovnou upozornila na jeho rodinnou historii. Její příspěvek obsahuje informace o minulosti Andreje Kisky, které se začaly rychle šířit celým internetem. „To až se tady budete roztékat nad tím, jak báječného mají Slováci prezidenta, protože v roce 2018 řeční o invazi ze 68. roku. Má úcta,“ napsala k příspěvku, v němž sdílela informace čerpané ze slovenské Wikipedie.
Fotogalerie: - Kiska se Zemanem v Terezíně
Která událost nejvíce poznamenala český národ?Anketa
V textu ze životopisu Andreje Kisky přesně stojí, že se narodil 2. února 1963 v Popradu, v rodině učitelů Andreje (*1934) a Mary (*1938). Otec učil matematiku a fyziku, matka učila chemii a biologii. Má staršího bratra Jaroslava (*1960). Jeho otec byl prý také členem KSČ a v časech normalizace po roce 1968 měl ve straně udělat velmi úspěšnou kariéru. Završit ji měl ve funkci místopředsedy okresního národního výboru, do jehož kompetence spadaly záležitosti školství, kultury a náboženských otázek. „Byla to poměrně vysoká šarže, musely přes něj chodit všechny návrhy církevního oddělení k personálním otázkám kněžích, veřejným náboženským poutím, sbírkám nebo k výstavbě kostelů,“ objasnil pro web slovenského deníku SME historik Patrik Dubovský. Kromě toho měl otec Kiska pod palcem v okrese Poprad veškeré vzdělávání.
Dále se lze ze slovenského vydání Wikipedie dočíst, že Andrej Kiska podle vzoru svého otce chtěl do KSČ vstoupit také, ale odmítli jej přijmout. V roce 1986 ukončil inženýrské studie v oboru mikroelektronika na Elektrotechnické fakultě Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Po absolvování základní vojenské služby prý pracoval jako projektant ve společnosti Naftoprojekt, kde byl rovněž funkcionářem jako předseda podnikového výboru SSM.
Celostátní konference SSM v Praze v roce 1989
O Kiskově rodinné historii se na Slovensku psalo už v roce 2016, když se slovenský prezident na sociální síti pochlubil rodinnou fotografií čtyř generací Kiskovců – od jeho otce až po vnouče. Právě na tento snímek totiž tenkrát slovenská komunistická strana zareagovala s tím, že má Kiska svému otci předat srdečné pozdravy coby bývalému aktivnímu členovi KSČ. „Byl ve funkci místopředsedy Okresního národního výboru (ONV) v Popradu a dohlížel na přísné dodržování ateismu ve veřejnosti,“ napsali komunisté s tím, že Andrej Kiska nejstarší „pro komunistické hnutí toho v okrese Poprad vykonal mnoho“.
Kiska tehdy tyto zprávy o své minulosti nijak nezpochybnil.
Prezident Kiska navíc ve svých pamětech sám přiznal, že rodiče byli velmi agilními komunisty. Ve své knížce „Cesta manažera z pekla“ například popisuje, jak žil v jednom pokoji s babičkou ze Zamaguří, která ho trpělivě vedla ke křesťanství. „Když oba moji rodiče byli učitelé a zuřilo období normalizace, vstup do kostela mi zakázali,“ napsal Kiska.
Předlistopadová minulost Andreje Kisky není příliš známá. Přesto jsou reakce na to, že právě on má pronést poselství k padesátému výročí srpna 1968, spíše rozporuplné.
Například podle Štěpána Kotrby není Kiska absolutně tím pravým pro to, aby o tomto zlomovém období hovořil. „Co nám chce tento popradský užerák kecat o minulosti? Bylo mu tehdy pět let,“ rozčiloval se na svém Facebooku nad zjištěním, že jeho projev odvysílají televize RTVS a ČT24.
Petr Paulczynski, známý internetový glosátor a zakládající člen ODS, se zase snažil pochopit účel, pro který se Česká televize rozhodla něco takového odvysílat. „Jaký důvod kromě účelové provokace proti Miloši Zemanovi má Česká televize k vysílání projevu cizího prezidenta?“ ptal se ve svém facebookovém příspěvku. Načež mu Marek Vokšay v diskusi pod příspěvkem odpověděl zcela jasně a stručně. „Žádný, pouze ten, cos uvedl,“ odpověděl.
Naopak s očekáváním prý bude proslov Kisky sledovat Jaromír Štětina. Europoslanec TOP 09 je zvědavý, co slovenský prezident k tomuto výročí poví, a je si jistý, že to bude pro Zemana v očích nejen českých občanů potupné. „Ať řekne cokoliv, zdůrazní se tím zbabělý postoj českého prezidenta,“ je přesvědčen Štětina.
Velké zklamání nad tím, že česká hlava státu se rozhodla mlčet, a přenechala tak v tomto případě pomyslné žezlo té slovenské, vyjádřil také Miloš Gregor. Pedagog z Masarykovy univerzity a jeden z nejvlivnějších českých vykladačů dezinformací a fake news (s kolegyní Petrou Vejvodovou je autorem knihy se skromným názvem „Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích“, píše také studie o fake news pro Evropské hodnoty Jakuba Jandy) poukázal na slova, která kdysi prohlásil sám Miloš Zeman. „Je důležité, abychom si připomněli nejenom 21. srpen 1968, ale i 21. srpen 1969, kdy už to byli českoslovenští vojáci a československá policie, kteří vystupovali proti demonstrantům, a abychom dokázali přemýšlet o tom, proč se u nás našlo tolik zrádců a kolaborantů,“ připomněl na sociální síti Facebook tehdejší slova současného českého prezidenta.
„Dvacet let poté ten samý Miloš Zeman v roli prezidenta mlčí. Už není důležité si tyto věci připomínat? Nevíme, mlčí,“ napsal Gregor s tím, že místo toho pouze jeho tiskový mluvčí stále dokola opakuje: „Svůj odvážný projev už pan prezident pronesl. Když za počínající normalizace prohlásil, že nesouhlasí s okupací.“
Gregor připomněl, že tento odvážný projev zazněl v roce 1970, tedy dva roky po okupaci a až poté, co Miloš Zeman dostudoval. Žalostné na tom Gregorovi ale přijde něco jiného. „Z argumentů, které Hrad používá, aby zdůvodnil Zemanovo mlčení, je patrné, že Zeman nebere veřejné projevy (potažmo výkon své funkce) jako nic jiného než prezentaci sebe sama,“ zdůraznil.
Podle Gregora státnické projevy nejsou o tom, že už promluvil, řekl vše, co chtěl (před 48 lety) a necítí potřebu k tomu cokoliv přidávat. „Nebo aspoň by být neměly. Státnický projev není o Zemanovi, o tom, co on chce. Takový projev je o společnosti, ke které promlouvá. O společnosti, které připomíná, že tu před 50 lety proběhla okupace a je třeba si to uvědomovat, připomínat, být ostražití, abychom se z minulosti poučili a nenechali si třeba nabulíkovat, že tomu bylo jinak (prý ‚bratrská pomoc‘, haha, hahaha),“ napsal a doplnil, že pro Zemana je zřejmě důležitější projev na sjezdu KSČM nebo pálení trenýrek.
Jiní si vystačí s uspokojením, že nebudou poslouchat Miloše Zemana, ale jeho náhradníka. A dokonce hovoří o tom, že Andrej Kiska je jejich „stínovým prezidentem“. Nejrázněji to vyjádřila první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Už delší dobu plní Andrej Kiska funkci stínového prezidenta pro ty z nás, kteří jsme znechuceni politikou našeho rezidenta,“ napsala v parafrázi na oblíbené zkomolení názvu ústavní funkce Miloše Zemana.
Proto se těší na „státnický projev, za který se nebudeme stydět“.
Kiskovi fanoušci v České republice rychle zorganizovali propagační akci, jejímž cílem bylo přemluvit Českou televizi, aby projev slovenského prezidenta přenášela živě stejně jako slovenská televize. Ve vedení veřejnoprávního zpravodajství našli vstřícné pochopení.
„Ale prosím, beze všeho, ozvalo se z kouzelného sluchátka,“ vyslyšel žádosti zástupce šéfredaktora František Lutonský.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
