Gregorová v rozhovoru pro Český rozhlas odmítla vyjádření některých politiků, že kvůli absenci Číny nebo Ruska nemá klimatický summit valný smysl. „Tyto summity musí mít svůj význam. Ačkoliv konference vždy neuspěly, tak nemáme moc jiných způsobů, jak se domluvit. Omezení emisí k roku 2050 je opravdu klíčové, už teď máme skluz a obrovský problém,“ prohlásila Gregorová.
Nesouhlasí s ní poslanec Jan Skopeček, podle nějž podobné summity obecně smysl nemají. „Máme tu různé regiony a ekonomická centra, která aktivisty a politiky dohodnuté limity nerespektují. Je to spíš přehlídka cílů, ale jen jedné části světa, která je schopna to tlačit, ovšem ostatní nikoliv,“ oponuje Skopeček s tím, že přísné limity rozvojové země, které jsou největšími znečišťovateli, stejně nebudou plnit.
„My nejednáme o něčem dobrovolném, o nějakém předmětu, který můžeme vynechat. Pokud bude klimatická krize dál eskalovat, může se dostat mimo kontrolu a ukončit nás,“ burcuje Gregorová. „Je sice smutné, že momentálně někdo k jednacímu stolu přijít nechce, ale to neznamená, že ostatní by měli nechat svět shořet. Pokud bychom k tomu stolu nepřistupovali alespoň my, tak ty důsledky také brzy pocítíme. Jsem přesvědčena, že jednou se u toho stolu všichni potkáme,“ zadoufala pirátská europoslankyně.
Podle Skopečka jsou ale emisní limity zbytečně přísné a takové centrální plánování odmítá. „To je to, co se teď děje v environmentální politice – centrální plánování, které jsme tu měli za komunismu. Víc věřím inovacím, spontánnímu vývoji, technologickému rozvoji a ekonomickému růstu, který účinnějšími technologiemi šetří a nahrazuje fosilní zdroje,“ vysvětluje Skopeček.
Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D.
„Vyčítám dnešní debatě to, že je tu snaha regulovat, direktivně něco nařídit, ale ta snaha se často vymyká fyzikálním zákonům. Ta opatření jsou prostě centrálním plánováním; přitom by se to mělo nechat na spontánním vývoji, jako tomu bylo vždycky. V minulosti, ještě před podobnými summity, tady spontánně vznikaly nové technologie, které byly šetrnější pro životní prostředí,“ pokračoval poslanec ODS.
Jste pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, jak chce EU?Anketa
Chudší regiony podle něj stejně nebudou schopny plnit přísná kritéria, která si politici bohatších zemí na summitu vymyslí. „My jsme bezesporu po roce 1989 vypouštěli dramaticky více emisí, než vypouštíme dneska, a ty emise se u nás nesnižovaly nějakým drastickým centrálním plánováním. Naopak se to zlepšovalo tím, jak bohatla společnost a šlo dopředu hospodářství. Ve chvíli, kdy by nám tady někdo z bohatší části světa řekl, že po roce 1989 prostě musíme okamžitě přijmout dramatická emisní pravidla, tak by ten vývoj byl ekonomicky mnohem horší,“ tvrdí Skopeček.
Gregorová sice souhlasila, že inovace a nové technologie jsou zásadní, ale spontánní vývoj je podle ní nepřijatelný. „Ty podmínky se snaží narovnat tu ekonomickou soutěž, takže je to přesný opak komunismu a toho, o čem tady pan Skopeček hovoří. To, že někdo ušetří na tom, že ještě neinovoval a může si znečišťovat prostředí, jen znamená, že to zaplatí někdo jiný. Takže my jim de facto dotujeme tu špinavou výrobu tím, že si to pak sem třeba necháme dovézt. Když ale zavedeme správná opatření, jako emisní povolenky, bude konečně platit ten, který znečišťuje. Volný trh tak naopak podpoříme,“ stojí si za svým Gregorová.
Ta si je prý vědoma, že Evropa nyní z velké části využívá čínský vysoce emisní průmysl. „Je to jedno z rizik, které musíme brát v potaz. Evropa chystá princip uhlíkového vyrovnávacího hraničního mechanismu, takzvané uhlíkové clo. Za posledních 30 let jsme přesunuli do Číny většinu výroby včetně emisí. Když teď budeme víc investovat v Evropě a podporovat místní produkci, tak evropské investice a Green Deal mohou udělat pro lokální výrobu víc než libovolné množství konzervativních pouček,“ dodala Gregorová s tím, že vědci si nevymýšlejí své varovné predikce pro nic za nic, aby se bavili alarmismem.
Bc. Markéta Gregorová
Skopeček ale závěry vědců, jaká bude teplota v roce 2100, při současném nastavení emisí odmítá. „Je iluzorní, že bychom uměli spočítat teplotu v roce 2100. Já vnímám klimatickou změnu, která tu probíhá. Můžeme se přít o to, do jaké míry má na ni vliv člověk a do jaké míry jsou to přirozené cykly. Ale vadí mi ideologizovaná debata a alarmismus, který tu poslední roky slyším. Používat slova ‚poslední šance‘ a že ‚shoříme‘, to nejsem schopen akceptovat,“ vadila Skopečkovi vyjádření Gregorové.
„To je aktivismus, který má za cíl tu debatu dále ideologizovat a vést cestou k tomu, že nebudou přijata racionální opatření založená na vědě, která budou v hospodářských možnostech jednotlivých zemí. Místo toho vyhraje ideologie,“ varuje Skopeček.
Fotogalerie: - Protesty proti G20 v Římě
Green Deal prý navíc může Česko ohrozit, protože není přizpůsoben české ekonomice závislé na průmyslu. „Máme velmi vysoký podíl průmyslu na HDP, je to přes 30 procent, jeden z nejvyšších podílů na světě. Když si budeme zdražovat energii, což Green Deal přinese, tak si tím budeme podkopávat naši konkurenceschopnost. Chceme zavírat uhelné elektrárny, ale neříkáme, kde elektřinu vezmeme. Nemáme naplánováno, kdy postavíme další jaderné elektrárny a tak dále, ale místo toho si dáváme cíle, že za pár let budeme jezdit všichni elektromobilem,“ podotkl Skopeček.
„Slovo ‚ideologie‘ je tady panem Skopečkem z nějakého důvodu démonizováno, ale ono jde v podstatě o vyjádření postoje ke světu. Pokud někdo nechce, aby lidstvo svým přičiněním vyhynulo, nebo aby došlo k obřím krizím či válkám v důsledku klimatické migrace, tak je v pořádku takovou ideologii přiznat. Pokud to bude znamenat prosazení takové legislativy, která nám pomůže tento problém vyřešit,“ neustoupila Gregorová, která si za zelenou ideologií stojí.
Psali jsme:
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
