Je dobře, že BIS podle tvrzení prezidenta Zemana odposlouchává jeho okolí?Anketa
„Vždy, když vám někdo něco říká, je to jeho objektivní pravda a pohled. A je zabarvena zkušenostmi, tím, co dělá a podobně,“ uvedl na začátku své přednášky Kmoníček. „V Americe jsem prožil už téměř třetinu života. A za tu dobu jsem viděl, že tehdy ta Amerika je úplně jiná než dnes. Spojené státy se zhruba každých dvacet let radikálně mění. Je to země, která dokáže změnit svoji vnitřní podstatu, to znamená, že se změní demograficky, rasově, následně na to se změní myšlenkově. A to se koná ve zcela odlišných fázích, než které jsou v Evropě. My Evropané jsme příkladem politické evoluce, my jdeme od něčeho k něčemu. Američané jdou odleva doprava, od extrému do extrému.“
Každá věc, která se vyskytne na americkém politickém kolbišti, se podle Kmoníčka dříve nebo později objeví i tady na českém i celoevropském kolbišti.
Americké trhliny
„Posledních 100, 150 let, ať už jsme si o americkém politickém systému mysleli cokoliv, byla tam jedna věc, co jsme vždycky obdivovali, a tomu Američané říkají americký způsob života. Vždy to, co bylo nejkomerčnější, přicházelo ze Spojených států a Evropa k USA vzhlížela nohama, tedy my jsme vždy utíkali tam. Oni příliš neutíkali k nám,“ konstatoval velvyslanec. „Když si uvědomíme, že ta největší změna je, že to americké je nejlepší a opravdu to pomůže, když to do své země zavedete, najednou neplatí. A neplatí to nejen pro ty, kteří neměli vždy rádi Ameriku, ale možná mnohem víc pro velmi přesvědčené amerikanofily, kteří si svůj obraz toho, co by Amerika měla být, promítají do Ameriky skutečné. Ani tihle amerikanofilové, kteří občas svět dělí na osu zla a osu dobra. Osa dobra jsou Spojené státy, osa zla vše ostatní. Tak ani tito přesvědčení milovníci Ameriky svých vlastních snů nejsou zcela přesvědčeni, že je právě nyní nejvhodnější zavést multikulturní společnost, která by se zabývala sexuální orientací menšin, že se musíme zabývat tímto LGBT plus, kdy plus už je to všechno ostatní. Já už jsem tak starý, že nedokážu definovat, co je to to plus, ale vím, že ve škole OSN zcela vážně hovoří o tom, že se dá odhadnout zhruba 64 sexuálních orientací a pak jsou jen mutace,“ překvapil přítomné Kmoníček.
Celá Evropa podle něj není připravena na to, aby se nevládní organizace staly hlavním tazatelem otázek ve společenském prostoru. „To jsou věci sice důležité a vrcholně citlivé, ale pravděpodobně to neřeší těch 95 procent obyvatelstva. A tato neautomatičnost přenosu se z toho Made in USA prostě vytrácí. Netvrdím, že navždy. Tvrdím, že za dalších dvacet let bude Amerika zase jiná a může se to vrátit. Ale teď, v této chvíli, to tam není. A že to tam není nejlépe, ukázalo období mezi 6. a 20. lednem tohoto roku, o kterém jsem přesvědčen, že za nějakých padesát sto let to tam bude odraženo pod čarou v historii Spojených států.“
Zpackaným převratem to (ne)začalo
Dne 6. ledna se stalo podle Kmoníčka něco, čemu demokraté říkají pokus o převrat a republikáni říkají pokus o návrat věcí veřejných do rukou veřejnosti. „Kompromis je, že se tomu říká den zpackaného převratu. Všichni víme, že 6. ledna po takové mastné nemastné výzvě v té chvíli ještě stále amerického prezidenta Trumpa se ne úplně koordinovaný dav vydal navštívit své zastupitele na Kapitol, do amerického parlamentu, což není věc ani nenormální ani jakkoliv zakázaná. Trump je vyzval, aby vysvětlili zastupitelům, že přece on vyhrál volby. Malá odbočka – v jednom průzkumu, který hodně hovoří o rozdělenosti Ameriky bylo zaznamenáno, že kolem 70 procent Republikánské strany USA si dodnes myslí, že Trump vyhrál volby. Je to katastrofické číslo z pohledu státu. Ten samý výzkum tvrdil, že to, že demokraté ukradli volby, se domnívá více než 20 procent demokratů. A to už je číslo na pováženou.“
„Já věřím, že Joe Biden vyhrál volby, protože se nikdy neprokázal opak. Podcenili jsme množství poštovních hlasů. Ti demokraté opravdu oběhli lidi, kteří nikdy v životě nevolili. To byly balíky hlasů,“ konstatoval Hynek Kmoníček.
On se (možná) vrátí…
Tehdy nastala neuvěřitelná situace, kdy většina členů amerických a bezpečnostních složek jsou republikáni. „Došlo k totálnímu podcenění, kdy se na tuto demonstraci sjížděly davy, které se logicky po demonstraci vydaly tam, kde mohly mluvit se svým zastupitelem. A najednou proti nim stála ozbrojená ochranka, která byla často složena z jejich kolegů. Tam byli policisté na obou stranách. Obě strany měly pravdu. Výsledkem bylo to, že se ukázalo, nakolik jsou Spojené státy rozdělené. Donald Trump není příčinou tohoto rozdělení, on je výsledkem tohoto amerického rozdělení. Amerika je takto štípnutá před Trumpem, za Trumpa i po Trumpovi. A myslím si, že Donald Trump toto ví, a pokud mu jeho zdraví dovolí a jeho ego bude tak veliké jako vždy, tak to nikomu nedaruje a bude se snažit vrátit!
Psali jsme:
A 20. ledna jste najednou mohli vidět tu druhou Ameriku, „… která je minimálně stejně velká, protože rozdíl mezi republikány a demokraty je 0,4 a jeden viceprezidentský hlas v senátu. Nejstarší prezident v historii USA byl v situaci, kdy musel prohlásit, že bude léčit rozdělení Ameriky, ale každému realistickému člověku bylo jasné, že to nejde a zcela jistě tak, jak budou potřebovat vládnout demokraté. To rozdělení představuje dvě zcela odlišné skupiny Američanů, z nichž každý má jasně definovaný zájem a ty jsou protikladné. Na inauguraci, kde bylo tisíc pozvaných, se USA zachovaly jako vždy – od zdi ke zdi. Kde byli 6. ledna tři policisté, tak jich bylo najednou 32 000. Takže na mne a manželku to bylo 64 bodyguardů. Tam to hlídala národní garda a speciální jednotky a mezi druhým a třetím perimetrem, kde neměl zcela jistě kdo co pohledávat, se ve chvíli, kdy jsme přijížděli ke Kapitolu, probudil bezdomovec. Protože jej tam někdo zapomněl, jak se skrýval pod betonovou zídkou, a ten muž byl stejně vyděšen jako vojáci, kterým tam vlezl. Nu, představte si, že tam jste roky, kdy vás nikdo neruší, a najednou tam je šest lidí z Delta Force a u zadku máte kulomet. Nu, byl vyveden z koridoru,“ uvedl Kmoníček.
„O mnoho zajímavější a diskutovanější nebyl prezidentův inaugurační projev, ale báseň. Tradice je, že se přizve básník nebo básnířka, která se pokusí vzletnými slovy popsat stav duše národa. Za tímto účelem byla přizvána 22letá černošská básnířka, které do té doby překvapivě nevyšla jediná kniha poezie. Od té doby je nejprodávanější básnířka, vydala už tři knihy a vydalo se 10 000 výtisků této poezie. Ono se jí překvapivě dobře podařilo popsat problémy Ameriky ne z pohledu republikánů, ale přesně z pohledu, jak to vidí demokraté.“
V té básni je mimo jiné řečeno, že „…naučili jsme se, že ticho a klid není vždy mír, že normy a zákony jsou to, co jsou a nejsou vždycky spravedlnost. Ale my to nějak zvládneme. Nějak jsme zvládli a vidíme, že tento národ není zlomený. On je prostě jenom nedodělán…“
Nová Amerika, noví Američané
Kmoníček zdůraznil: „Zamyslete se nad tím z pohledu psychologa. To znamená, že existuje nějaká myšlenka, nějaký myšlenkový konstrukt, jak vypadá dokonalý Američan. Samozřejmě z pohledu demokratů by vypadal tak, že pravděpodobně to bude nový Američan, kterých bude za chvíli většina čili v rámci mých klasických bonmotů by dokonalý Američan měl být kolumbijského původu, jmenoval by se Johny Rodriguez. Ačkoliv neuvažoval, že by byl katolík, pravidelně vyvěsí duhovou vlajku. A to proto, aby chránil menšiny, protože jako Kolumbijec ví, že sám je jednou z nich. Každý, kdo takový není, není zlomený, ale je nedodělaný! Musí se tedy na něm popracovat, aby se z toho typického příznivce Donalda Trumpa, který, když si to zlehčíme, vypadá tak, že to je dobře tetovaný muž, jezdí pick-upem a manželku má dvakrát větší, než je sám, a nápadně se podobá jeho honicímu psu. Z extrémního pohledu demokrata – toto není zlomený člověk, ale je nedodělaný. Ještě pořád se z něj dá nějak vytvarovat Johny Rodriguez. A to je ta víra v americký sen.“
„Je rozdíl Ameriky od 6. ledna, která je zmatená. Je 20. leden, jiná Amerika, která říká – to jsou naši bratři, my z nich uděláme nás,“ glosoval Kmoníček
Republikáni žijí podle velvyslance v Americe, jaká byla. A demokraté zase v Americe, jaká bude. Obě tyto party musejí bohužel žít v Americe, jaká je, a nějak se tam společně nemohou vejít.
Hispánci, Latinos!
„Lidé Evropského původu již nikdy nebudou mít v Americe převahu. Klasická protestantská bílá Amerika evropského původu se stává menšinou v amerických dějinách poprvé a nejpozději podle demografů v roce 2042. A každá politika musí sledovat zájmy lidí, které reprezentuje. Jestliže dramaticky změníte vnitřní rasovou konzistenci USA, znamená to nutně, že reprezentanti těchto lidí změní to, co bude hlavními atributy domácí a zahraniční americké politiky!
Největším volebním blokem se podle Kmoníčka stane hispánská komunita. „Ta už má v této chvíli asi 18,5 procenta. Afroamerická má asi 12 až 13 procent. Jde o katolíky, kteří mají hodně dětí, rozhodně více než ostatní Američané. Vždy se samozřejmě vynoří velmi citlivá otázka rasového profilu. Je třeba se podívat na tu novou komunitu, která bude hovořit někdy anglicky, někdy španělsky. A tato komunita je rasově naprosto nezařaditelná. Kam byste zařadili portugalsky mluvícího Brazilce, černocha, a naopak bělocha, který vypadá, jako by včera odjel z Madridu. Oba jsou Latinos.“
Hispánská komunita se nejvíce žení a vdává do jiných komunit. Latinos si berou potomky Evropanů a dělají to tím často, čím mají bělejší barvu kůže a vyšší vzdělání. A zase třeba Číňané prakticky zůstávají ve své komunitě.
„Kolem roku 2042 bílá komunita, která drží byznys, bude muset prohlásit alespoň část Latinos za bílé lidi. Anebo toto odsunout. A tento mix zachrání obě strany a udělá veliký problém jiné komunitě. A nemyslete si, že černí Američané nevolili Donalda Trumpa! Proč? Jejich vysvětlení bylo naprosto logické – změna demografie. Do roku 2042 bude tady bílá menšina početně slabší, a to se černošskému obyvatelstvu nelíbí, protože si zvykli, že jsou vnímaní jako největší menšina. A koho bude zajímat druhá největší menšina?“
„Pokud mluvíme o rasovém profilu, je to ještě složitější. Zřejmě mají pravdu ti, kteří tvrdí, že naše rasa není tvořena geneticky, ale že to je sociální koncept. Pro spoustu Američanů je Barrack Obama bílý, a proto je nepřijatelný. Pro jiné je černý a s tím mají problém. On se považuje za Afroameričana, ale hovoří jako ten nejbělejší z bělejších profesorů Harvardu. Jak určit, z jaké jste rasy, protože to má i právní konsekvence,“ uvedl Kmoníček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
