V pořadu především hájil názory prezidenta Zemana. Jako politik má hlava státu právo vyjádřit názor. "Jako diplomat ale hned musím říci, že diplomaté mají rádi, když si své názory sdělují předtím, než je představí veřejnosti,“ podotkl Kmoníček. V zásadě je to ale tak, že postoje prezidenta Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se až tolik neliší. Jen je prvně jmenovaný extrovertem a druhý je introvertem.
Na Ukrajině jsou ruští vojáci, ale nejsou tam ruská vojska
Vyjádřil se také k tomu, proč se prezident staví proti sankcím vůči Rusku. „Sankce jsou ekonomický krok, který by ale možná nebyl tak úspěšným, kdyby se Saúdové nerozhodli srazit cenu ropy, to je pravda,“ zdůraznil prezidentův muž s tím, že z pohledu ekonoma Zemana jde o nešťastné kroky, ale bez nich to nešlo.
Pravdou také je, že Rusko separatistům poskytuje materiální i lidskou pomoc. „Bez ní by se separatistům tak nedařilo,“ připustil Kmononíček s tím, že nikdo nepopírá, že na Ukrajině se pohybují jednotliví ruští vojáci, ale nejsou tam ruská vojska.
Ředitel zahraničního odboru Hradu prý často netuší, co jeho prezident řekne, protože si své projevy předem nepíše, jen mu poskytuje materiály, pokud o ně požádá.
Návštěva Číny a Jeruzalém
Kdyby prezident požádal o radu při návštěvě Číny, Kmoníček by mu prý nedoporučil hovořit o tom, že se tam jede prezident poučit, byť tím narážel na čínský důraz na společenskou harmonii a ne na konotace, které v tom média následně hledala.
S hlavou státu nesouhlasil také v okamžiku, kdy prezident mluvil o přesunutí diplomatického zastoupení v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Tento krok by s sebou nesl řadu těžkostí a Kmoníček by rozhodně nebyl pro. Z jeho úst však také zaznělo, že úkolem diplomata je zahlazovat sporná místa mezi stranami, které se na první pohled až tak úplně nerozumějí.
Návštěva v USA a mydlení schodů Zemanovi
Hlava státu také zavítá do Spojených států. Nejede ale na bilaterální setkání. „Kdyby Miloš Zeman jel na bilaterální návštěvu USA, zcela jistě by se sešel s představiteli USA. Prezident Zeman ale nejede na bilaterální jednání, ale na konferenci, kde bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem,“ prozradil Kmoníček s tím, že v průběhu Zemanova prezidentství může dojít na bilaterální schůzku, ale musíme najít téma, které by zajímalo nejen Česko, ale také USA.
Česká republika se ve veřejných sdělovacích prostředcích objevuje jen zcela výjimečně. Proto bude záleže na tom, jaký obraz si tam vytvoříme. „Opravdu je to o nalezení nějakého ústředního tématu, které by vedlo k tomu, že by se o nás zajímali."
V pořadu také zaznělo, že někteří ministerští úředníci Ministerstva zahraničí mydlí schody prezidentovi právě v USA, když poukazují na jeho výroky ohledně Ruska. I na Ministerstvu zahraničí se podle Kmoníčka najdou úředníci, kterým se velmi nelíbí vývoj posledních dvou let, a jsou schopni svůj názor vyjádřit. Informace ale nešla přímo od ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD), ale od jednoho z pravicově smýšlejících úředníků.
Ukrajina a gorila v kině
Kmoníček se vyjadřoval i k situaci na Ukrajině. „Zda je či není v této zemi co oslavovat, záleží na tom, jaké je vaše politické přesvědčení. V tuto chvíli už si ale všechny strany konfliktů uvědomily, že se pohybují na hraně války,“ podotkl Kmoníček s tím, že východisko nabízí druhá dohoda z Minsku. „Když jsem tady byl posledně, tak jsem ke Krymu řekl, že je to jako když do kina přijde osmi set kilová gorila a sedne si, kam chce. Když v tom příměru budu pokračovat, tak co můžeme udělat teď? Vypnout gorile topení a plyn,“ popsal situaci host. Krym bude v tuto chvíli „zamrzlou oblastí“ jako je např. Abcházie, kde ji Rusko uznává, ale Západ ne.
V tomto konfliktu je zainteresovaná ukrajinská vláda, separatisté, Rusko, Spojené státy, ale i Německo, kde vzájemný obchod trpí. Naproti tomu americko-ruský obchod kvete. „Já teď řeknu, že nejsilnější kartu v rusko-evropsko-americkém sporu zahrála Saúdská Arábie, která srazila cenu ropy, ale vůbec ne kvůli Rusku. Kvůli tomu, aby z některých oblastí vytlačila evropský břidlicový plyn a zmíněný konflikt nebrala v potaz. To, že ho ovlivnila, se ale v našem globalizovaném světě stává,“ shrnul situaci Kmoníček.
Ukrajinu znovu popsal jako volné sdružení oligarchů s ručením značně omezeným. Připomněl také, že Majdan nebyl na počátku všeho. "Tím byl obrat prezidenta Viktora Janukovyče, který tak dlouho běžel na Západ, až doběhl na Východ. A tento obrat byl na Ukrajince moc,“ předestřel svůj pohled Kmoníček s tím, že Majdan byl následně využit i zneužit všelijak. „Já doufám, že jednou někdo napíše vyváženou knihu s názvem: Kdo byl kdo na Majdanu. Podívejte se, jak se my dodnes přeme o to, zda byla Sametová revoluce skutečnou revolucí nebo řízeným převratem,“ pokračoval host. Má za to, že ukrajinské nacionalistické radikály nemá Kyjev pod kontrolou, jen by si velmi nepřál, kdyby tito nacionalisté získali kontrolu nad Kyjevem.
Situace v Kyjevě ale poměrně ostře štěpí českou společnost a z toho má Kmoníček strach. Jedna strana téměř slepě věří Kyjevu a strana druhá podobně věří Moskvě. Kmoníček by byl rád, kdyby si všichni uvědomili, že by jim na srdci neměl ležet zájem Kyjeva či Moskvy, ale zájem České republiky. Problém vidí v tom, že emoce převládají nad fakty, což je z hlediska diplomacie neštěstí. „Emoce jsou tu nemoce,“ zdůraznil. Neštěstí se prohlubuje tam, kde lidé začínají věřit vlastní propagandě.
Islámský stát
V závěru vysílání se vyjadřoval i k Islámskému státu, který budeme muset potřít vojensky, protože jde o strukturu, která se v podstatě označuje za dominantní sílu v islámském světě. Přitom vůbec neuznává hranice států. Islámský stát je strukturou, která narušuje zavedené pořádky, na kterých se diplomaté dohodli již po Napoleonských válkách v roce 1815, kde bylo řečeno, že zásadní roli na mezinárodním poli hrají národní státy se svými zájmy, a hráči, kteří nejsou státy, nemají na tomto poli co dělat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
