„Těch pět týdnů proměnilo politickou atmosféru a narušilo dosavadní systém vládnutí v České republice,“ píše Pečinka. Nejednalo se však prý o spiknutí, spíše o průnik zájmů. Policejně-prokurátorská akce, která položila Nečasovu vládu, ve druhé fázi přešla v prezidentský polopuč, který je výrazem reálných hospodářsko-politických zájmů.
Svaté tažení vyšetřovacích orgánů proti korupci podle Pečinky může vést k tomu, aby se místo liberální polistopadové vlády „utvořila nějaká forma autoritativní demokracie, s výraznou mocí represivních složek a protekcionářskou hospodářskou politikou“. To by prý mohlo vést dokonce ke zpochybnění jednoznačně prozápadní orientace země.
V posledních deseti letech podle něj došlo k rozčarování veřejnosti z propojování politiky s byznysem. V téže době začali politici vtahovat do politického souboje různé druhy soudní moci. Ze spojení těchto dvou vlivů vznikl z části idealistický (například u Elišky Wagnerové) a zčásti pragmatický (třeba u Pavla Rychetského) pocit, že je třeba cestou soudních rozhodnutí a justice změnit českou demokracii. Přidala se k nim skupina ambiciózních státních zástupců a důsledky sledujeme právě dnes.
Sám o sobě by tento trend neměl šanci na úspěch, pokud by nezískal podporu u vlivných osobností byznysu. Ty v souvislosti s hospodářskou krizí začaly obracet pozornost k „novým trhům“, zejména k Rusku. Jako svého hlavního zastánce získaly Miloše Zemana, kterého protlačily na Hrad, odkud jim umetá diplomatickou cestičku. To však může vést ke změně zahraniční orientace země.
Koalice prezidentových průmyslníků a ambiciózních prokurátorů a soudců byla zatím účelová. Teprve další měsíce podle Pečinky ukážou, zda se společně mohou stát základem nového politického systému v zemi.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav