Ministr spravedlnosti návrh na zrušení komise zdůvodnil tím, že kvůli ubývající agendě by bylo nehospodárné ji zachovávat. Její pravomoci měly proto 3. května 2022, kdy skončí funkční období nynějších členů komise, přejít na ministra obrany.
„Přislíbil (Kněžínek) předložený návrh vzít zpět a ukončit k němu probíhající legislativní proces. Etická komise tedy zůstane zachována,“ uvedl Metnar při interpelacích.
Komise je nezávislým kolektivním orgánem, který rozhoduje o odvoláních žadatelů o osvědčení aktivního účastníka třetího odboje, jimž nevyhovělo Ministerstvo obrany. „Zrušení komise by znamenalo zásadní systémovou změnu ve způsobu druhoinstančního rozhodování,“ podotkl Metnar.
Ministr obrany také polemizoval s tvrzením o úbytku agendy komise vzhledem k tomu, že počet žádostí o osvědčení se v uplynulých měsících zvýšil. „Během posledních tří měsíců bylo podáno 140 nových žádostí, což je pětkrát více než v předchozím období,“ uvedl Metnar. Dodal, že s těmito skutečnostmi seznámil také Kněžínka.
Komise vznikla na základě zákona o protikomunistickém odboji z roku 2011. Má mít devět členů. Po dvou volí na pět let Sněmovna, Senát, vláda a rada Ústavu pro studium totalitních režimů, jednoho jmenuje prezident. Kandidát Miloše Zemana v komisi chybí. Zeman do komise loni navrhoval Karla Srpa, tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odmítl návrh spolupodepsat. Zdůvodnil to tím, že podle veřejně dostupných informací Srp dlouhodobě a opakovaně donášel Státní bezpečnosti (StB).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
