Strejček na stránkách Institutu Václava Klause ve svých pravidelných glosách upozorňuje na reálnou možnost, že by se stal Viktor Orbán předsedou Evropské rady. „Charles Michel, předseda Evropské rady, chce v červnových volbách kandidovat do Evropského parlamentu. Pokud uspěje, a to se téměř s jistotou dá předpokládat, bude se muset mandátu předsedy Evropské rady vzdát. Volby do EP se konají od 6. do 9. června, a pokud Evropská rada v řádu dvou tří týdnů nevybere za Michela náhradu, roli předsedy převezme hlava předsedajícího státu. A tím bude od 1. 7. 2024 Maďarsko vedené Viktorem Orbánem,“ tvrdí Strejček.
To by ale podle něj bylo pro některé „Evropany“ noční můrou, a proto se všichni ze všech sil snaží něco s tím udělat. „Můžeme si být jisti, že už v těchto dnech zvoní na stolech v Evropské komisi i rozhodujících evropských státníků telefony a rozbíhají se vzájemné konzultace s cílem najít kohokoliv přijatelného, jen se vyhnout variantě Orbán,“ má jasno Strejček.
„Členové Evropské rady a Evropské komise přece nemohou připustit, aby – fakticky sice jen na pár měsíců druhé poloviny tohoto roku – vedl Evropskou unii takový ‚zpátečník‘ a politik, který ‚programově porušuje pravidla vlády práva ve své zemi‘. Co by na to řekli ‚hlídací psi demokracie‘ jako třeba Jourová?“ ptá se Strejček.
Fotogalerie: - Svobodně do eurovoleb
Evropský parlament navíc už měsíce přemýšlí nad metodou, jak Maďarsku odebrat předsednictví Evropské radě. „Úvahy, zda Maďarsku dokonce nepozastavit hlasovací práva, oživil i maďarský postoj nepodpořit další finanční pomoc pro Ukrajinu. A taková země by měla převzít mandát od přesvědčeného ‚Evropana‘ Michela? Můžeme si být téměř jisti, že kdyby měla Evropská rada přivést náhradu za Michela třeba z politického pekla, jen aby to nebyl Orbán, učiní to,“ je přesvědčený Strejček.
Jste pro zrušení koruny a zavedení eura v ČR?Anketa
Tento nápad je prý postaven na myšlence, že když odpůrcům korespondenční volby vadí, aby o Česku rozhodovali občané, kteří tu nežijí a neplatí daně, tak by tím pádem měli rozhodovat všichni ti, kteří tu žijí, včetně cizinců s trvalým pobytem. To ale považuje Strejček za špatný nápad, stejně jako korespondenční volbu.
„Česká legislativa, a především ta volební, dlouhodobě trpí účelovostí. Účelově byla zavedena přímá volba hlavy státu, abychom po opakovaném zvolení Miloše Zemana prezidentem v naší zemi slyšeli nářky, cože se to stalo. Účelová je snaha do volebního zákona vtělit korespondenční volbu pro Čechy dlouhodobě žijící v zahraničí (prozatím, neboť podaří-li se to, rozvinutí práva volit korespondenčně i v Čechách bude rychle následovat) bez ohledu na to, že jde opravdu evidentně o porušení principu tajnosti i svobodnosti výkonu volebního práva. Účelovou změnou volebního zákona by bylo i přiznání výkonu volebního práva cizincům, kteří na našem území dlouhodobě pobývají,“ má jasno Strejček.
„Už jen debata, jak dlouhý má být ‚dlouhodobý pobyt‘, je debatou neřešitelnou. Je dlouhodobý pobyt dlouhý jeden rok, nebo deset let? Žijí u nás statisíce ukrajinských migrantů už dlouhodobě? Máme souhlasit s tím, aby získali volební právo? Jistě, pro Fialovu proukrajinskou vládu by to byl vítaný ranec hlasů, který by mohl leccos rozhodnout, mají ovšem do zájmů českých občanů mluvit cizinci?“ ptá se Strejček.
Měli bychom si podle něj více vážit toho, že máme svobodné, tajné a rovné volby a nepřipouštět takové změny volebních zákonů, které tyto principy zpochybní, či dokonce poruší. Pak bychom prý už v budoucnu vlastně nemohli žádným výsledkům voleb opravdu věřit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
