„Jenom v červenci se na naši neziskovou organizaci obrátilo přes 350 žadatelů o pomoc a srpnový trend je podobný. Nejčastěji nám chodí žádosti s prosbou o finanční pomoc na nájemné a potraviny. Ale také na školní pomůcky – vzhledem k blížícímu se návratu dětí do škol,“ uvedla Dana Pavlousková, ředitelka Klubu svobodných matek, který výsledky své velké dotazníkové akce poskytl.
Je zarážející, že téměř polovina dotazovaných (45 %) uvedla, že přitom nežádala o „Mimořádnou okamžitou pomoc“ od úřadu práce, i když ji skutečně potřebovala. Zato neziskovou organizaci žádalo o pomoc celých 70 procent dotázaných.
Většině z těch, kteří o mimořádnou dávku stát přece jen požádali, byla zamítnuta. I to vyplývá z nezávislého průzkumu, kterého se zúčastnilo 1528 matek a otců, kteří se sami starají o děti.
Brigáda. Na stejné peníze se teď musí pracovat víc?
Pětina samoživitelů v důsledku koronavirové krize přišla o zaměstnání. Části z nich se podařilo najít práci novou, většina ale nové zaměstnání stále hledá. Jen třetina z nich se vracela na svou původní pracovní pozici. „Jedna třetina samoživitelek nebyla před Covidem zaměstnaná – především z důvodu mateřské či rodičovské dovolené – a jedna desetina samoživitelů si musela k původnímu pracovnímu úvazku najít další brigádu pro zvládnutí rodinného rozpočtu,“ doplnila Pavlousková.
Při zjišťování rozdílů příjmu před a po krizi vyplynulo, že zatímco před krizí mělo nejnižší měsíční příjmy do 10 tisíc korun 16 procent samoživitelů, po krizi se to týká téměř jedné třetiny. Největší příjmový pokles zaznamenaly osoby s příjmy mezi 20 a 30 tisíci korun.
Průzkum zdůraznil i dlouhotrvající problémy, které krizi jen prohloubily. A to výživné pro děti: Jen každý šestý samoživitel pobírá takzvané alimenty.
Každý třetí sólorodič pobírá opakující se dávky státní sociální podpory. Jedna desetina uvedla v rámci příjmů důchod – invalidní, vdovský, sirotčí. Jedna pětina dotázaných však nepobírá kromě čistého příjmu ze zaměstnání žádný další příjem.
Někteří přišli o střechu nad hlavou
Výpadek příjmů se dotkl z valné části nájemného, které patří mezi prioritní měsíční platby. 16 procentům respondentů vznikl dluh na nájemném, 5 procent využilo možnosti odkladu platby nájemného a 2 procenta rodičů obdržela přímo výpověď z nájmu.
Devětapadesát procent respondentů si v otázce bydlení s úhradou nájmu poradilo bez problémů. Zbytek musel hledat „externí“ finanční výpomoc.
Čtyři pětiny nezvládají splácet
„Polovina samoživitelů se zadlužila. Pouhá pětina je schopná půjčky splácet pravidelně,“ poukazuje na alarmující zjištění ředitelka Pavlousková. 15 procent z nich splácí nepravidelně, 12 procent vůbec a 3 procenta respondentů si dokonce vzaly na splácení další půjčku.
„Míra zadlužení tak vzrostla. Dva měsíce po COVIDu byla zadlužena jedna třetina samoživitelů, nyní je to už polovina, což je alarmující,“ je nemile překvapena ředitelka Klubu svobodných matek.
Jedna třetina samoživitelů věří, že se jim podaří jejich finanční situaci do konce roku stabilizovat. Zhruba stejná část označuje svou situaci za stejnou bez jakéhokoliv zhoršení, avšak jedna čtvrtina – 26 procent – v urovnání nevěří. „Zbytek si není výhledem jistý,“ uzavírá Dana Pavlousková.
Průzkum „Situace samoživitelů po půl roce po COVIDU“ probíhal od 3. do 17. srpna 2020 a zúčastnilo se ho 1528 respondentů. Ankety se zúčastnili rodiče samoživitelé z celé České republiky.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lucie Bartoš
