„Na hranici s Tureckem jsou řecké ostrovy. Není policejně vojenská síla, aby je ubránila. Pouze rychlé kulometné čluny v pobřežním pásmu a naprosto bezcitná palba do lidí/uprchlíků i do člunů,“ vykresluje situaci na hranici Evropské unie a jejího schengenského prostoru Kotrba, přičemž k tomuto krajnímu řešení a vyjednávacímu prostoru Turecka namítá: „Snese to evropský jemnocit? Sami víte, že ne, tak nežvaňte a plaťte. Prachy nesmrděj krví.“
„Rusko, Írán a Turecko uzavřely protiteroristické dohody. Rusko je v Sýrii na pozvání legitimní vlády. Tu vládu uznáváme i my (máme tam velvyslankyni). Ameriku ani Francii, či dokonce Británii ke stolu nikdo nezval. To jsou okupanti, kteří jednoho dne půjdou. Definitivně,“ přibližuje dále.
Fotogalerie: - Kurdská tryzna v Bruselu
A pak přichází na řadu otázka kurdského národa. „Svobodný Kurdistán a teroristický separatismus protiarabských Kurdů je některým levičákům možná sympatický, ale obecně vzato jsou destabilizujícím prvkem celého Středního východu už sto let. Nikdo jim k samostatnému státu nepomůže. Ani my.“ Dodává, že US troops Kurdy použili „jak šprcgumu proto, že byli levnější než američtí žoldáci, a po použití je zanechali na místě“.
Kotrba se táže, zdali vůbec Kurdové čekali něco jiného. Dodává, že dnes jsou již Kurdové označeni jako „američtí“, což jim u nikoho nepomůže. „Vezmeš si rojavskou rodinu na byt? Diskuse o vítězství pracujících bude obohacující...,“ doplňuje.
„Rada bezpečnosti OSN mlčí, generální tajemník NATO mlčí, vedení EU mlčí... my všichni mlčíme. Mlčíme od roku 1946, co Stalinovi nevyšel kurdský sovětský stát – Mahábádská republika kaziho Muhammada. V jednáních s prvním tajemníkem ústředního výboru Ázerbájdžánské SSR Mir-Džafarem Bagirovem kazi Muhammad kategoricky odmítl nabídku, aby se Kurdistán stal součástí Ázerbájdžánu na základě autonomie. Tak hovno...,“ pokračuje.
Fotogalerie: - Divokým Kurdistánem
A pak Kotrba pokračoval v komentáři nad současným děním ohledně Kurdistánu: „Mlčíme od kurdského hnutí za osvobození Mustafy Barzaniho. Sral i Saddáma. Tak hovno...“
„Mlčíme už od roku 1984, kdy Ocalan založil Kurdskou stranu pracujících, kterou všichni odsoudili jako teroristickou organizaci. Tak hovno...,“ končí Kotrba svůj příspěvek s tím, že doporučuje „pro vystřízlivění četbu Karla Maye Divokým Kurdistánem...“
Turecko zahájilo intervenci na severovýchodě Sýrie ve středu. Podle Turků je cílem operace vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, jak Kurdy často označuje. V úmyslu zde také mají vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam by chtěli převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.
V posledních hodinách se ovšem rýsuje možný průlom, syrská státní agentura SANA totiž informovala o přesunu armády směrem k severním hranicím, kde mají „čelit turecké agresi vůči syrskému území“.
Agentura Reuters pak s odvoláním na předního kurdského politika Ahmeda Sulejmana uvedla, že na ruské letecké základně Hmímím se v neděli mezi vládními a kurdskými představiteli uskutečnila jednání s cílem zastavit tureckou ofenzivu na severu Sýrie. Syrská strana rozhovory zatím nepotvrdila.
Možnost spolupráce mezi režimem syrského prezidenta Bašára Asada a Kurdy, kteří ovládají rozsáhlá území v severovýchodní Sýrii, v průběhu neděle rovněž naznačil americký ministr obrany Mark Esper. Libanonská televize Al-Majádín později uvedla, že rozmístění vládních jednotek do severosyrských měst Manbidž a Kobani se uskuteční do 48 hodin.
Fotogalerie: - Sýrie před 20 lety
Turecké síly a jejich spojenci mezitím během dnešního dne obsadili část hraničního města Sulúk, které leží zhruba deset kilometrů od syrsko-turecké hranice. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva. Povstalci, kteří bojují na straně Turků, podle organizace zabili nejméně devět civilistů včetně přední kurdské političky Hevrin Khalafové. Ze zajateckého tábora během turecké ofenzívy mělo uniknout asi 800 členů rodin bojovníků Islámského státu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
