Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 30. 3. 2022)Anketa
Míní, že se nyní Rusko na Ukrajině soustředí už hlavně v Luhanské a Doněcké oblasti, ale zároveň se zřejmě bude snažit i pokračovat na jih s cílem dobytí ukrajinské přímořské metropole Oděsy.
Ohlášené uvolnění vojsk u Kyjeva podle něho Rusové potřebují kvůli přeskupení sil a přezásobení. Rusové podle něho neměli ani správné zpravodajské informace a počítali zřejmě s tím, že je tamní obyvatelé budou namísto odporu vítat.
Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor k nedostatečným informacím ruského velení připojil názor, že ruský prezident Vladimir Putin počítal s bleskovou válkou. „Putin není žádný Slovan, který by miloval ostatní národy. Ale viděl jednu věc dobře – že si tím úderem znepřátelí Ukrajince. Podle mě kalkuloval, že ten úder musí být velmi rychlý, s velmi nízkými ztrátami. To znamená proniknout do středu Kyjeva, obsadit správní centrum, zajmout ukrajinskou vládu, nechat ji něco podepsat,“ jmenoval.
Fotogalerie: - Koncertní maraton pro Ukrajinu
Za klíčovou příčinu neúspěchu ruského napadení sousední země považuje selhání při obsazování letiště Hostomel, o které Ukrajinci bojovali hned v první den války, ruské výsadkáře se jim podařilo obklíčit a získat nad plochou opět kontrolu. Přestože Rusové v následných dnech několikrát na plochu letiště pronikli, nemohli již letiště využít k rychlému výsadku do centra Kyjeva.
Podle Šándora v původních plánech obklíčení a dobytí Kyjeva vůbec nefigurovalo a právě bleskovými útoky Rusko chtělo přebrat kontrolu nad centry největších ukrajinských měst a zajmout politické špičky země.
Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek upozorňoval, že Putin již před vyvoláním konfliktu na Ukrajině prohlásil v jednom ze svých projevů touhu obnovit „velkou Rus“ a měli bychom se mít na pozoru, jelikož je pro něho „Ukrajina jenom okraj“.
Varoval, že jsou ruské jednotky rozmístěné na mnoha místech, přičemž jmenoval Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán či okupovanou podněsterskou část Moldávie. „Obnovují ten prostor, u kterého jsou přesvědčeni, že patří jim,“ řekl. Upozornil též na Putinovo citování bible při obhajobě operací na Ukrajině a tamní církevní mozaiky zobrazující války, ve kterých bylo Rusko zapojené. „Není tam jen kult armády… Je tam kult smrti,“ naznačil při rozebírání atmosféry v zemi.
Že je nyní okupace Krymu či invaze na Ukrajinu dávána Putinem a ruskou vládou do souvislostí s náboženstvím, přirovnal k atmosféře ve 30. letech v Německu.
K situaci v diplomacii pak Šándor promluvil též k důvodům, proč některé země i přes ruské zločiny na Ukrajině mlčí a nepřidají se k Západu a jeho sankcím. „Velká část zemí se nepřipojila, protože jsme pokrytečtí. Když byli oni v konfliktech nebo se odehrávali konflikty, které se nás tolik nedotýkaly – například na Blízkém východě, tak jsme zdaleka nebyli takoví jako v případě Ukrajiny. To pokrytectví Západu je někdy příliš velké,“ poznamenal.
Fotogalerie: - Putler go home!
Souhlasit musel i Zaorálek a citoval palestinského ministra zahraničí Rijáda Málikího, jehož zaráží, že Západ „nekřičel“ i v případě dlouholeté války v Jemenu, kde bylo také mnoho obětí.
„Když se zabíjely děti v Jemenu, tak nám to nevadilo. Podporovali jsme Saúdskou Arábii, protože jsme ji považovali za hlavního partnera v boji proti islámskému terorismu,“ dodal Šándor.
Bezpečnostní analytik také poukázal, že kvůli strachu Rusů z NATO „zaplatíme všichni“ a Zaorálek připojil, že strachu Moskvy z NATO a sousedních zemí nelze rozumět, „pokud nejste Rus“. „Rus zná ten strach a pocit ohrožení staletí. To tam existovalo i v minulých staletích… V tom prostoru, kde se nemá člověk kde schovat, si vyvinuli, že začali postupně obsazovat země kolem sebe. Soused je bezpečný, jen když ho obsadím… Dělali to staletí,“ poznačil, že Rusové mají těžko popsatelný pocit strachu již od mongolské invaze.
Celou debatu můžete zhlédnout zde:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
