Původně mělo být na setkání v Davosu oznámeno podepsání „plánu prosperity“ v hodnotě 800 miliard dolarů, který měl poskytnout Ukrajině dlouhodobou podporu pro rekonstrukci po válce s Ruskem. Dohoda měla propojit úsilí Washingtonu, Kyjeva a evropských hlavních měst a představovat zásadní krok směrem k stabilizaci regionu.
Realizace však byla narušena napětím vyvolaným kroky amerického prezidenta. Trumpovo naléhání ohledně získání Grónska a jeho návrh „Rady míru“, která měla podle něj dohlížet na světové konflikty včetně Gazy, vyvolaly obavy, že iniciativy mohou podkopat stávající mezinárodní struktury a marginalizovat OSN. Evropské metropole se proto rozhodly plán podpisu odložit.
Podle šesti úředníků, kteří jsou obeznámeni s jednáním, nebyl podpis zrušen úplně, ale jeho termín bude záviset na vyjasnění vztahů s Washingtonem. „Zatím k podpisu nedojde,“ uvedl pro Financial Times jeden z diplomatů a dodal, že atmosféra kolem Grónska znemožňuje uskutečnit velkolepé oznámení bez rizika politického kolapsu.
Trumpova „Rada míru“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že se mu „velmi těžko představuje“ účast v Radě míru po boku Vladimira Putina, a zdůraznil, že Grónsko a Ukrajina nejsou zaměnitelná témata. Kyjev se rozhodl necestovat do Davosu, dokud nebude zajištěno smysluplné setkání s Trumpem, kde by podpis skutečně proběhl.
Napětí vyvolala neúčast amerických zástupců na jednání evropských bezpečnostních rad během týdne. „Nálada se změnila,“ komentoval vysoký diplomat EU a dodal, že grónská krize přesáhla únosnou hranici a nutí blok k odvetným opatřením.
Evropské vlády odmítly účast v Radě míru a znepokojily je plány pozvat do ní i ruského prezidenta. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyslovil jasné odmítnutí účasti, zatímco německá vláda zdůraznila, že jakýkoliv nový orgán musí fungovat „v souladu se stávajícími mezinárodními právními rámci“.
V důsledku toho se plán prosperity stal obětí širšího geopolitického napětí, přičemž evropské metropole vyjádřily obavy, že spojování Ukrajiny s kontroverzními iniciativami USA by mohlo oslabit jednotu Západu a zpomalit ekonomickou pomoc. „Nikdo nemá v současné době náladu na velkolepé divadlo kolem dohody s Trumpem,“ uvedl jeden z evropských úředníků.
Zelenskyj zdůraznil význam balíčku ekonomické podpory pro obnovu Kyjeva a dalších ukrajinských měst, která utrpěla masivní škody včetně zničení infrastruktury a dodávek energie. Podle prezidenta je nyní prioritou, aby prostředky z plánu byly dostupné co nejdříve, a to nezávisle na politických sporech.
Americký tlak ohledně Grónska a hrozba cel vůči osmi evropským spojencům NATO vyvolaly nejvážnější transatlantickou krizi posledního desetiletí. Diplomaté EU označují Trumpovy kroky za přímé narušení dosavadní spolupráce a za krok, který nelze přehlížet.
Situace zpochybnila i koordinaci mezi USA a EU v oblasti globální bezpečnosti a rekonstrukce. Jednání o plánu prosperity, původně připravovaném jako symbol jednoty a spolupráce, se nyní proměnilo v ukázku zranitelnosti transatlantických vztahů.
Ekonomické a politické dopady odkladu
Odklad podpisu „plánu prosperity“ komplikuje nejen Kyjev, ale i evropské státy, které plánovaly financování a koordinaci rekonstrukčních projektů. Balíček měl podle původních odhadů pokrýt klíčové sektory od infrastruktury přes energetiku až po zemědělství a vytvořit platformu pro ekonomickou stabilizaci Ukrajiny po ukončení konfliktu.
Evropské metropole jsou nyní nuceny hledat dočasná řešení, aby neohrozily důvěru Ukrajiny ani spojenců. Odhady ukazují, že i několik týdnů zpoždění může mít významný dopad na projektovou přípravu, veřejné investice a zapojení mezinárodních firem.
Diplomaté zdůrazňují, že dohoda může být nakonec uzavřena, pokud dojde k oddělení sporných iniciativ od samotného ekonomického balíčku. „Plán prosperity není mrtvý, jen musíme vyřešit politické otázky kolem Grónska,“ uvedl jeden z informovaných úředníků.
Budoucnost „plánu prosperity“
Ukrajinský prezident zároveň apeluje na zachování jednoty Západu a připomíná, že žádný politický spor nemůže být důvodem k opoždění podpory pro zemi, která čelí každodenním vojenským hrozbám a humanitární krizi.
Úředníci zdůrazňují, že „plán prosperity“ může být podepsán později, jakmile se podaří vyřešit sporné body kolem Grónska a návrhu Rady míru. Kyjev i Brusel očekávají, že formální dohoda nebude ohrožena dlouhodobě, a pokračují v koordinaci přípravného procesu.
Zelenskyj se rozhodl neúčastnit se setkání ve Švýcarsku, dokud nebude zajištěno, že jednání bude mít smysluplný obsah a přinese konkrétní ekonomickou pomoc. Evropské metropole mezitím hledají diplomatickou formu, která by umožnila podepsat balíček bez ohrožení jednoty NATO.
Světové ekonomické fórum v Davosu se tak místo plánovaného oznámení balíčku stalo místem diplomatických manévrů a napětí, které může mít důsledky pro budoucí spolupráci při obnově Ukrajiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Mělo by se Česko stát členem Trumpovy Rady míru?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
