Kurz hřivny se nyní pohybuje v blízkosti rekordního minima 13,70 za dolar, na nějž poprvé klesl v polovině dubna po vyhlášení separatistických „lidových republik" ve východních oblastech. Minulý týden guvernérka centrální banky Valerija Hontarevová hovořila o „panice" na měnovém trhu.
Rozhodnutí zvýšit povinný prodej deviz na sto procent bylo přijato „vzhledem k ekonomickým problémům spojeným s protiteroristickou operací na Ukrajině a za účelem regulace devizového trhu", uvedla banka podle agentury Reuters. Nařízení platí do 21. listopadu, centrální banka však podobné regulace v minulých krizových obdobích často prodlužovala.
Meziroční pokles ukrajinské ekonomiky se ve druhém čtvrtletí prohloubil na 4,7 procenta
Banky na Ukrajině budou muset prodávat devizy ještě ten den, kdy je koupí od firem, uvedla centrální banka.
Ukrajinská ekonomika a hřivna jsou pod silným tlakem od konce loňského roku nejprve kvůli politickým otřesům v Kyjevě a nyní v důsledku bojů mezi vládními silami a proruskými povstalci na průmyslovém východě země. Tam musela řada továren a podniků zastavit provoz a průmyslová výroba v zemi v posledních měsících prudce klesá.
Meziroční pokles ukrajinské ekonomiky se ve druhém čtvrtletí prohloubil na 4,7 procenta z 1,1 procenta v předchozích třech měsících. Hrozící kolaps ekonomiky má odvrátit finanční pomoc Mezinárodního měnového fondu (MMF), který koncem dubna schválil dvouletý program pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 17 miliard dolarů (354 miliard korun). Ukrajina zatím v rámci tohoto programu obdržela zhruba 3,2 miliardy dolarů, které posílily devizové rezervy země.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: čtk, mp