"Já bych především chtěla říct, že krize, jíž čelíme, je největší od druhé světové války a nelze ji řešit tím, že všichni tito imigranti půjdou do Evropy," prohlásila hned v úvodu. Vláda proto musí pečlivě volit, komu pomůže. Podle TOP 09 by vláda měla pomoci např. křesťanům, protože ti by se pravděpodobně adaptovali v naší společnosti lépe. Jde o práci pro zpravodajské služby, které rizikovost imigrantů mohou prověřovat, přičemž by podle poslankyně měly mít právo veta.
Mgr. Helena Langšádlová
Langšádlová se prý byla podívat v problematických regionech ve Francii, kde fungují "zapouzdřená ghetta" a tamní situaci lze jen obtížně řešit. My bychom tomuto měli předejít právě pečlivou prací tajných služeb.
Počet uprchlíků, který můžeme přijmout, je poměrně malý
Vzápětí ale čelila otázce, proč by Česko mělo pomáhat uprchlíkům, když se mnohdy nedokáže postarat ani o své nejchudší občany. Podle Langšádlové to však nelze srovnávat. Nepochybně tu žijí lidé, kteří mají existenční problémy, ale rozhodně jejich situaci nelze přirovnávat k válečnému konfliktu.
"Již dnes na našich školách studuje 40 tisíc zahraničních studentů," připomněla dále. Tito lidé se pravděpodobně vrátí dříve či později domů a mohou pomoci zlepšit vztahy své domovské země a Česka. To však neznamená, že bychom měli přistupovat na případné kvóty ze strany EU. "Počet lidí, který můžeme přijmout, je poměrně malý, proto bychom měli pečlivě vybírat. Já jsem přesvědčena, že to může být několik set lidí."
Poslankyně prý dokonce přemýšlela o tom, že by nějaké syrské dítě přijala do péče do rodiny. "Já jsem o tom velmi vážně uvažovala, hovořila jsem o tom i s manželem," prozradila. "Součástí evropských hodnot je totiž také solidarita, a my se nesmíme jen tiše dívat, jak miliony uprchlíků trpí. Na druhé straně ale také musíme bojovat s mafiemi, které sem uprchlíky dovážejí a mají z toho 'obrovský business'. Jedině tak budeme mít šanci vybírat si, koho přijmeme.
Došlo také na ostrý telefonát jedné z divaček, která se ptala, kdo dá uprchlíkům práci, když nemají práci ani naši lidé. A slibuje se pomoc někomu zvenčí, když jsou často ohroženi naši senioři či handicapovaní spoluobčané. Langšádlová kontrovala, že v ČR žádá o azyl jen asi sedm stovek lidí, většina uprchlíků raději směřuje dál, např. do Německa, kde je poskytována vyšší sociální podpora než u nás.
Pokud chcete žít u nás, tak...
"V Česku žije na 430 tisíc cizinců, a to není málo," zaznělo také z jejích úst ve vysílání. Tito cizinci se však dobře přizpůsobili životu u nás. "Co je podle mě důležité, tak musí dodržovat právo té které země a respektovat také jejich hodnoty, jako je respektování svobody slova," zdůraznila.
Uprchlíkům bude třeba pomoci v tom, aby nekončili v ghettech, aby děti chodily do školy a rodiče si našli práci. Česko by se mělo poučit a neopakovat v této záležitosti chyby západních zemí, byť tam hrála svou roli celá řada faktorů, jako např. bývalé koloniální panství. Vzpomněla také slov předsedy strany Karla Schwarzenberga, který prý řekl: Mě ani tak neděsí to, že si chce u nás někdo postavit mešitu, ale to, že tu máme prázdné kostely.
Západ jako hlavní viník?
V pořadu odmítala myšlenku, že by Západ byl stěžejním viníkem dnešní situace v arabském světě. V některých věcech mohl Západ postupovat jinak, ale teď nemá smysl si vzájemně něco vyčítat, teď je třeba řešit situaci.
V závěru pořadu odpovídala na otázku, koho si umí představit na postu předsedy po Karlu Schwarzenbergovi. "Já pevně věřím, že Karel Schwarzenberg bude své názory i nadále vnášet do české společnosti. Víte, stranu nedělá jedna, dvě, tři, čtyři či pět osobností," zdůraznila s dovětkem, že strana bude mít z čeho vybírat. Budoucí výměny předsedy se proto rozhodně nebojí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
