Začátkem tohoto týdne se média předháněla v tom, jak ještě více pobavit veřejnost v souvislosti s tím, že o víkendu začala na sociálních sítích kolovat fotka, na níž je brněnská primátorka Markéta Vaňková zachycena s bílým práškem připomínajícím kokain.
Zcela ve stínu tohoto pikantního zjištění pak zůstalo, že v úterý dostali poslanci návrh svých osmi kolegů na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Cílem předkládaného návrhu je umožnit orgánům veřejné správy regulovat trh s novými psychoaktivními látkami, jako je kratom, tzv. nízkopotentní konopí (tj. konopí s obsahem THC do 1 %) nebo další látky (například kanabinoid HHC) a vykonávat v této oblasti efektivní kontrolu s cílem minimalizovat veřejnozdravotní rizika, aniž by muselo dojít k zařazení těchto látek na seznam omamných a psychotropních látek a k souvisejícím dopadům v rovině trestněprávní.
Věříte, že existují mimozemšťané?Anketa
Nižší koncentraci může uživatel nahradit vyšší kvantitou
Předkladatelé novely se odvolávají na to, že ani Světová zdravotnická organizace po extenzivní analýze vlastností a rizik nedoporučila zařadit kratom na seznam zakázaných látek. Rovněž v programovém prohlášení se pětikoaliční vláda Petra Fialy zavázala řešit problematiku závislostí politikou postavenou na vědecky ověřeném a vyváženém konceptu prevence rizik a snižování škod a regulací návykových látek, která bude odpovídat míře jejich škodlivosti.
„Ještě jsem to nečetl, tak nevím, jak ten návrh konkrétně vypadá. Ale pokud je postaven na přece jen uvolňujícím a hlavně racionálnějším přístupu, než je takový ten démonizující přístup k těmhle věcem, tak by to byl asi krok dobrý,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz psycholog a spoluzakladatel Střediska prevence a léčby drogových závislostí Drop In Ivan Douda.
Konkrétními výhradami k předložené poslanecké novele se netají psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, publicista a pedagog Karel Nešpor. „Kratom nemá nízké, ale vysoké riziko a vyvolává odvykací stav srovnatelný s odvykacím stavem po heroinu. Co se týče koncentrace THC, i to je problematické, nižší koncentraci může uživatel kompenzovat vyšší kvantitou,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Karel Nešpor, který v letech 1991 až 2017 vedl primariát mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice. „Na druhou stranu je lepší, když bude tato problematika ošetřena spíše slabým zákonem, než kdyby v této oblasti panovaly nadále bezvládí a chaos,“ dodává emeritní primář.
Společnost je zahlcena psychofarmaky, a to jsou taky drogy
„Obecně vzato to, že s tím stát něco chce dělat, je určitě správný krok. Ale k tomu samotnému návrhu se vyjadřovat nebudu, protože vůbec nevím, kam to povede. Je v pořádku, že by se nějaký legislativní rámec měl vytvořit, ale nebudu teď říkat, jestli je to tak dobře, nebo jestli je to tak špatně, protože vůbec nevím, jak se k tomu poslanci staví, jak k tomu přistupují jednotlivé strany. Určitě by o tom měla proběhnout diskuse a následně padnout kvalifikované rozhodnutí, ale jaké bude a jaká bude ta diskuse, vůbec netuším. Hodnotit ten návrh je proto poněkud předčasné. Až proběhne nějaká diskuse a až k tomu ve Sněmovně padnou konkrétní návrhy, tak se k tomu můžu vyjádřit. Teď je to pro mě takový cíl, jako je střílení do mlhy,“ zdůvodňuje pro ParlamentníListy.cz psychiatr orientovaný na problematiku návykových látek Jiří Presl, proč novelu komentovat nechce.
Psali jsme:
Ivan Douda dlouhodobě zastává názor, že by se drogy měly dekriminalizovat. „U nás můžete vzít drogu, ale nesmíte ji držet. To bylo dilema samozřejmě i v Americe, ty námitky, jak můžu vzít drogu, aniž bych ji držel. Dekriminalizace znamená, že bychom se měli přiklonit ke klasickému nizozemskému modelu, že protidrogová strategie by měla být racionální, nepolitická a neideologická. Čili zvážit riziko a postavení té drogy ve společnosti, její ilegální i legální dostupnost, vzít všechna kritéria v potaz, pro všechny drogy rámcově stanovit nejen to, že všechny drogy jsou zlo, poněvadž teď možná daleko větší problém bude, že je společnost zahlcena psychofarmaky. A to jsou taky drogy. Všechno, co je pro uklidnění, proti bolesti, pro spánek, proti úzkosti, proti depresi a tak dále, jsou taky drogy. To všechno vede k tomu, že ta společnost – doufejme – bude na cestě vážit každou tu jednotlivou drogu,“ myslí si psycholog Douda.
Rizika nejsou taková, aby zdůvodňovala vyhazovy z postů
Nikoli paušálně, že by byl seznam zakázaných drog a na všechny by se pohlíželo stejně a nakonec by to zůstalo na soudci, aby to nějak posoudil. „Přece jenom by se mělo rozlišovat, tedy že se oddělují některé přírodní, rostlinné drogy, i když u nich samozřejmě existují rizika jako u každé drogy. Ale ta rizika nejsou taková, aby to zdůvodňovalo, že za to budeme lidi zavírat, vyhazovat z postů, poškozovat je nebo je nějakým způsobem kriminalizovat. Pak jsou ta druhotná poškození větší než to potenciální poškození drogou. Takže je to daleko složitější, než jenom vyjmenovat nějaké drogy, je potřeba to vzít šířeji. Mám však pocit, že nynější protidrogová komise pod Jindřichem Vobořilem je v tomto smyslu velmi zkušená a také naladěná na tuhle pragmatičtější politiku než jenom to jednoduché – je to droga, tak je pozavírejme nebo z nich udělejme zločince,“ podotýká Ivan Douda.
To všechno by ovšem mělo být doprovázeno informační výchovnou kampaní, což je pochopitelně standard. „Teď existuje seznam omamných látek. Měl by tam být vytvořen prostor, i když do jisté míry už to tak je, že se jinak kouká na marihuanu a jinak se kouká na pervitin a na heroin, ale to už je na těch soudcích. Zákon by měl být formulován tak, že ne všechny drogy jsou stejné; a pak by mělo být na zvážení toho rozhodujícího orgánu, jestli a nakolik ke kontaktu s tou drogou došlo. Já bych to viděl jednoduše: kriminalizovat by se mělo, když ty drogy slouží pro nějaký ilegální byznys až po hranici velkého daňového úniku. A samozřejmě podle toho, jak by byl velký. To by bylo jedno z klíčových kritérií,“ doporučuje spoluzakladatel Střediska prevence a léčby drogových závislostí Drop In.
Dekriminalizovat výrobce a prodejce by byl nerozum
Další kritéria by bylo třeba promyslet, určitě by to bylo na dlouhou diskusi. „Ale bylo by nutné řídit se přesně tím základním, co už jsem zmínil, že by to mělo být neideologické, nepolitické a pragmatické. Zvážit, kolik co stojí, jaké jsou náklady lidské a finanční, když to budeme takhle postihovat. Obrovský problém je ještě v tom, že zakázanost těch drog a to, že se to nesmí a že je to kriminalizovatelné, je vlastně velkým motivem pro mladé lidi to naopak zkusit. Efekt zakázaného ovoce je jeden z nejstarších lidských motivů. Biblický motiv. Kdyby Bůh neřekl ‚tohle ovoce se nesmí jíst‘, tak by na to nepoukázal, nebylo by to zakázané a možná bychom byli doposud v ráji. Je dobré se poučit v celé té historii, protože to je celé o lidských vášních. A jednoduše zakázat lidskou vášnivost prostě nejde,“ zdůrazňuje Ivan Douda.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Na částečné či úplné odstranění trestního postihu při ponechání administrativních sankcí, tedy dekriminalizaci, je podle psychiatra Karla Nešpora zapotřebí pohlížet z hlediska pozice dotyčného v drogovém řetězci. „K dekriminalizaci uživatelů už u nás dávno došlo. Dekriminalizovat výrobce a prodejce by byl ale nerozum. Znamenalo by to mohutný nárůst nabídky a dostupnosti drog a s tím i nárůst zdravotních a sociálních problémů,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz emeritní primář.
Nejhorší je droga, která poškodí člověka, co se s ní zaplete
Především zastánci legalizace drog často argumentují konzumací alkoholu a jeho dopadem na duševní i tělesné zdraví člověka. „Samozřejmě se tyhle dvě množiny někde prolínají. Jsou to oboje ‚drogy‘ a psychofarmaka. Droga je chemická látka, která ovlivňuje psychiku. To je všechno od čaje a kafe až po heroin. Obecně se dá říct, že jsou to všechno drogy. Ale tohle šermování alkoholem, co je horší a co je lepší, nedává smysl. Vždy nejhorší je ta droga, která poškodí toho konkrétního člověka, který se s ní zaplete příliš, abych tak řekl. Čili tam je otázka jakési přiměřenosti. Já třeba velmi zřídka použiju termín legalizace, velmi zřídka použiju termín závislost. Člověk nemusí být závislý, aby měl problém s drogou. Nemusí být závislý na alkoholu, když se vybourá pod vlivem alkoholu,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Ivan Douda.
„Proto nerad používám tahle absolutní slova, neboť pod legalizací si může každý představit cokoli. Proto mluvím o regulaci a o tom, jaká je pak regulace. To je přesně to neideologické, nepolitické a pragmatické zvážení, co to stojí na úrovni finanční, ale taky lidské. A jak to ovlivní lidské osudy na úrovni jedince a společnosti. To jsou kritéria, která by měla být ve hře, ale bohužel, to téma se obrovsky politizuje. Pro novináře je to pochopitelně atraktivní téma, protože ve hře jsou vášnivost lidí, kriminalizace, lidská úzkost, démonizace, to jsou pro média obrovská témata. Ale už to není tak horké jako těsně po revoluci, kdy byly drogy jedno z obrovských témat, protože sem ty klasické teprve začaly pronikat,“ vzpomíná psycholog.
Alkohol je za dispozicí zdejší populace k zneužívání jiných drog
Nesmlouvavý ke konzumaci alkoholu, ale i k legalizaci drog, je bývalý šéf primariátu mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice. „Alkohol působí české populaci obrovské problémy. Je to jeden z důvodů, proč je zdejší populace disponovaná k zneužívání jiných drog. Legalizace drog by situaci dále zhoršila, a to nad hranici únosnosti a zvladatelnosti,“ tvrdí psychiatr Karel Nešpor.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
