Pfizergate je skandál, který se týká Ursuly von der Leyenové, farmaceutické společnosti Pfizer a nákupu vakcín proti nemoci COVID-19, předně pak na netransparentnost komunikace nákupu. V dubnu 2021 deník The New York Times zveřejnil text, že dohodu se společností Pfizer měla osobně vyjednat předsedkyně Evropské komise pomocí textových zpráv a hovorů s generálním ředitelem společnosti, Albertem Bourlou.
Dané zprávy Leyenová odmítla zveřejnit, a proto na ni deník The New York Times podal žalobu. Obecný soud EU v květnu 2025 rozhodl, že Evropské komise nezákonně odmítla zveřejnit SMS zprávy s ředitelem Pfizeru z doby vyjednávání o vakcínách proti covidu v roce 2021. Komise tvrdila, že zprávy nemohla najít, což soud označil za právně nepodložené.
Na základě rozhodnutí obecného soudu hodlá rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea předložit návrh na vyslovení nedůvěry předsedkyni komise Ursule von der Leyenové. Deníku Financial Times sdělil, že návrh předloží ve čtvrtek, až bude mít potřebných 72 podpisů.
Zatím již Piperea oznámil, že se mu podařilo shromáždit podpisy europoslanců z tří politických uskupení pravicového spektra, a to z Evropských konzervativců a reformistů (ECR), Patriotů pro Evropu a frakce Evropy suverénních národů (ESN), píše server Euronews.
„Soud shledal odmítnutí komise právně nepodloženým a nedostatečně věrohodně odůvodněným,“ uvedl Piperea. „Tyto kroky ukazují na pokračující vzorec institucionálního překračování pravomocí, demokratického ignorování a erozi důvěry veřejnosti ve správu unie.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Kratochvílová