Kritici dosavadního modelu varují, že stát se zahraničním financováním tamních mešit dobrovolně vzdává kontroly nad specifickými skupinami obyvatel, muslimy, jejichž integrace do většinové společnosti se jeví jako stále obtížnější. Atesová tak vysvětluje, že všechno, co náboženské obce potřebují, může být do budoucna zajišťováno jejich samotnými členy.

„Oslabilo by to negativní vlivy ze zahraničí, kterým jsou mnohé muslimské náboženské spolky v Německu vystaveny,“ připomněla pozitiva mešitové daně Atesová, která patří ke skupině liberálních muslimů, kteří stojí za vznikem Ibn Rušd-Goethovy mešity v berlínské čtvrti Moabit.

Tato mešita byla otevřena loni v červnu. A to s cílem stát se místem, kde je vyznáván liberální islám. Ženy a muži se v ní modlí společně. Otevřenost vůči okolnímu světu i ostatním náboženstvím dokládá název mešity, pojmenované podle arabského filozofa Ibn Rušda a spisovatele Johanna Wolfganga von Goetha. Zároveň sídlí v budově, která patří evangelické církvi.