Podle Svobody nešlo v případě nynějších Zemanových slov o bonmot. „Prezident ke svým výrokům o Krymu řekl, že jde o jeho osobní názor. Nabízejí se tedy tyto otázky: Může prezident republiky vyjadřovat své odlišné osobní názory ve věcech, týkajících se jeho pravomocí, zejména když ‚zastupuje stát navenek‘? Byl snad prezident pozván do Rady Evropy jako soukromá osoba (platil si tedy náklady na cestu sám), anebo jako hlava státu? Záporná odpověď je nasnadě,“ zareagoval Svoboda.
Původní text ZDE.
Podle jeho slov prezidenti nemluví před Parlamentním shromážděním Rady Evropy z titulu své moudrosti, ale z titulu své funkce jako hlava státu. „Nic na tom nemění ani skutečnost, že prezident k projevu dodá, že vyjadřuje svůj soukromý názor. Stále platí, že ‚zastupuje stát navenek‘. Mimochodem je také zajímavé, že prezident řekl, že šlo o jeho osobní názor, ale už nedodal, že tento názor odporuje zahraniční politice jeho země,“ podotkl Svoboda.
Dodává, že pokud prezident není schopen chápat, že před Parlamentním shromážděním Rady Evropy vskutku nemluví ani vteřinu jakou soukromá osoba, ale že zastupuje stát, měl by se aplikovat článek 66 Ústavy. V něm stojí, že nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Parlament, přísluší výkon funkce předsedovi vlády.
„Jistě, existuje alternativa sankcionovat ho za ‚hrubé porušení Ústavy‘ – zastupování státu v rozporu se státní zahraniční politikou – ústavní žalobou. Tu může Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny PČR podat proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu dle čl. 65 ústavy. Mám však za to, že spíše než článek o velezradě by měl být namířen na vědomé jednání,“ uzavřel.
Psali jsme:
_635477466366665011.jpg&id=25948)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
