Rozhovor s Jaroslavem Baštou obsahuje podle Stulíka řadu významných věcných nepřesností a chyb, často až úsměvných, není faktograficky přesný. „Rozhovor v největším českém deníku uvádí čtenáře v omyl a vede ho k nepřesným a zavádějícím závěrům typu ‚Ukrajinci ovlivnili americké volby víc než Rusové‘ nebo ‚USA se chovaly vůči Ukrajině jako dobyvačné impérium‘,“ poznamenal Stulík a věnoval se událostem z let 2013–2016.
„Pan Bašta tvrdí, že ‚Joe Biden skutečně přiletěl na Ukrajinu proto, aby zabránil vyšetřování svého syna podezřelého z korupce, a nechal okamžitě odvolat generálního prokurátora‘ a dále ‚nejprve se zdálo nemožné tento arogantní rozkaz splnit, protože generálního prokurátora republiky může podle ústavy odvolat jen ukrajinský parlament. Jenže pomajdanská garnitura byla tak dobře vycvičena, že se nemožné stalo skutkem‘. Ve skutečnosti tehdy Biden nejednal na vlastní pěst, ale představoval vládu Spojených států, které navíc nevystupovaly ve věci odvolání generálního prokurátora Šokina samostatně a kolonialisticky. EU měla tehdy takřka totožný postoj,“ poznamenal Stulík.
„V kritice činnosti generálního prokurátora Šokina ze strany EU a USA nikdy nezaznělo jméno společnosti Burisma, což měl být podle pana velvyslance Bašty hlavní důvod pro odvolání Šokina. Důvody pro odvolání byly mnohem závažnější a systémové. Šlo o to, že generální prokuratura, jako ‚starý‘, postsovětský vyšetřovací orgán blokovala antikorupční reformu, vytváření nových moderních a nezávislých antikorupčních institucí, jmenování jejích šéfů,“ dodal.
„Shrnuto: Na odvolání Šokina netlačily jen Spojené státy, ale i EU, členem které je i ČR a jejíž velvyslanec, nástupce pana Bašty, chodil na pravidelné schůzky velvyslanců zemí EU, kde se výhrady k práci generální prokuratury a generálnímu prokurátorovi Šokinovi probíraly a formulovaly. Když byl generální prokurátor Šokin odvolán, dokonce jsme zveřejnili stanovisko, ve kterém jsme tuto skutečnost uvítali jako otevření nových možností pro pokračování antikorupčních reforem. Opět, v tomto vyjádření EU nenajdete slovo Burisma,“ dodal Stulík.
Dále se věnoval dalšímu argumentu velvyslance Bašty. „Americké prezidentské volby neovlivňovalo Rusko ve prospěch Trumpa, jak se demokraté snažili několik let marně namluvit lidem, ale naopak je ovlivnila Ukrajina ve prospěch Hillary Clintonové,“ citoval jej Stulík.
„Pan Bašta má na mysli zveřejnění důkazů v roce 2016 o tom, že tehdejší šéf štábu Trumpa Paul Manafort dostával načerno nezdaněné milionové honoráře od Janukovyčovy strany regionů (a dále i od ruského oligarchy Deripasky). Ano, načasování zveřejnění a předání těchto důkazů z tzv. Černé knihy strany regionů, která se mimochodem objevila na denním světle již na jaře 2014, asi nebyla s ohledem na nadcházející volby náhodná, ale kdyby nebyl býval Manafort zatajoval tyto trestné skutečnosti, nebyl by následně nucen odejít z pozice šéfa štábu Trumpa a poté by nebyl právoplatně odsouzen americkými soudy (i za krácení daní z příjmu),“ uvedl Stulík s tím, že Manafort si mohl za své odvolání jen a jedině sám.
„Ohledně vyšetřování Burismy se v rozhovoru s panem velvyslancem dočteme, že ‚Lucenko s vyšetřováním korupce kolem Burismy pochopitelně nekvaltoval a po dvou letech, kdy se nic nevyšetřilo, předal případ nově vzniklé instituci, Národnímu protikorupčnímu úřadu Ukrajiny (NABU)... V NABU se na vyšetřování podle přání Lucenka tiše zapomnělo.‘ Tak zde jsem se vysloveně pobavil. Proč? Protože Jurij Lucenko, následník Šokina na pozici generálního prokurátora, zaprvé nemohl NABU nic přikázat z důvodů formálního rozdělení kompetencí mezi těmito orgány. Práci NABU mohla dozorovat a úkolovat jedině nově vytvořená Specializovaná antikorupční prokuratura (SAP). A navíc, zadruhé, mezi NABU a Lucenkovou generální prokuraturou od samého počátku vzniku NABU rozhořel velmi nekompromisní a tvrdý konflikt. Docházelo k tomu, že šéf NABU a generální prokurátor na sebe vzájemně podávali trestní oznámení, oba orgány si občas navzájem pozatýkaly své příslušníky, anebo vedly odposlechy a sledování svých konkurentů. Představa, že Lucenko spolupracuje s NABU je skutečně mimo realitu,“ podotkl zároveň Stulík.
Rozhovor s velvyslancem Baštou pak podle Stulíka obsahuje výběr tvrzení a převrácených argumentů, které ve výsledku selektivně vrhají špatné světlo pouze a jen na Ukrajinu. „To je tradiční disciplínou ruské propagandy. Realita však byla a je o hodně pestřejší. Také je nutné znát souvislosti a pozadí těchto událostí, o kterých hovořil pan Bašta. Bohužel, český čtenář toto neví a nezná,“ uzavřel Stulík.
„David Stulík posledních 12 let pracoval jako diplomat v Ukrajině. Zde nekompromisně rozkládá obvyklé lži Jaroslava Bašty, jednoho ze známých ruských užitečných idiotů v Česku,“ pochválil pak Stulíkův text lobbista ze spolku Evropské hodnoty Jakub Janda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vef
