Svůj komentář rozšířil infografikou v níž tvrdí, že „68 procent uprchlíků, kteří přišli do Německa, má práci“. Píše se v ní, že je tomu tak: „Křiku xenofobů navzdory.“
Infografika, kterou Prouza sdílel, má podle jeho vyjádření obsahovat data ze studie německého Ústavu pro trh práce a odborný výzkum (IAB), který je součástí německého Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF). Studie však na rozdíl od jeho infografiky udává úplně jiné počty.
Studie porovnávala čísla od roku 2013 s příchody migrantů od počátku 90. let do roku 2013, kdy byla míra zaměstnanosti na 44 %. Stabilní zaměstnání si podle studie do pěti let od roku 2013 našlo 49 % uprchlíků, kteří přijeli do Německa od roku 2013. Nikoliv Prouzou udávaných 68 procent.
68 procent je pouze číslo, které ve studii uvádí počet zaměstnaných uprchlíků na plný nebo částečný úvazek z oněch 49 procent.
Fotogalerie: - Migranti v Bělehradě
Sedmnáct procent ze 49 % zaměstnaných uprchlíků má placené školení, tři procenta placené stáže a dvanáct procent je zaměstnáno pouze na krátkodobé úvazky do příjmu 450 eur za měsíc.
Výzkum byl IAB prováděn prostřednictvím rozhovoru s 8 000 uprchlíky, kteří do Německa přišli v letech 2013 až 2018.
Na to, že jsou čísla šířená Prouzou nesprávná, upozornilo hned několik diskutujících. „Pardon, ale protože se o příspěvku dost diskutuje, doporučoval bych vám data s drobnou omluvou zpřesnit. To číslo, které vyjadřuje počet uprchlíků, kteří po pěti letech od příchodu do Německa pracují, je 49 %. Pokud jsem ta čísla pochopil správně, tak 68 % vyjadřuje, kolik z oněch 49 % má normální pracovní smlouvu na celý nebo zkrácený úvazek,“ píše například Petr Vozák.
Uživatel Patrik Erhard Janda Prouzovi doporučil „dezinformaci“ smazat. „Nebylo by lepší takovouto dezinformaci smazat a omluvit se, každému se to může stát, ale šířit takové lži je munice pro kritiky,“ uvedl.
I další diskutující zpochybňují Prouzovu infografiku. „ALE NE, někam se nám zatoulal kontext. Pojďme ho společně najít,“ reagoval příspěvkem Martin Doleček. A píše, že „prací není myšleno stálé zaměstnání na plný úvazek“. Upozorňuje, že jen „17 % z těch 68 dostává zaplaceno za to, že podstupuje jakousi variaci na rekvalifikaci“, a z toho 3 % dělají jen placenou stáž, která „ale rozhodně nestačí na živobytí“. „12 % z tohoto počtu také zastává místa velmi neodpovídající jejich kvalifikaci (mizerný plat, rostoucí frustrace... znáte to),“ pokračuje. Další bod je, že: „Ze všech těchto typů ‚zaměstnání‘ (uvozovky jsou skutečně namístě) tvoří ženy pouhých 29 %, protože si sem nově příchozí přinesli také svoje zvyky (které prý měli z vděčnosti odložit, ups) a ženská holt patří k děckám a do kuchyně.“
„A jedna boží perla na závěr – všechna ta čísla, to VŮBEC NENÍ statistický údaj týkající se všech uprchlíků. Jde jen o výzkumný VZOREK na vybraných 8 000 lidí,“ podivuje se.
Také upozorňuje na to, že čísla z jiných dat mohou být značně odlišná: „Jo a ještě na jednu informaci bychom neměli zapomenout. Migrační krize vrcholila ve druhé polovině roku 2015 – nicméně tato studie (ne statistika) zahrnovala už migranty z roku 2013. Proč je to důležité? Třeba proto, že do Německa přicházel úplně jiný vzorek lidí s jinými motivacemi, a především jinými schopnostmi.“ „Pan Prouza je možná leccos, nejspíš především démon sociálních sítí, ale kromě toho je bohužel také zkušený manipulátor. A patrně také do očí bijící diletant,“ doplnil.
A Vladimír Bernart se zamyslel, proč tedy Německo prosazuje kvóty pro přerozdělování migrantů. „To je dobře, že jsou tak užiteční, pracovití, kvalifikovaní, že pomáhají Německu k větší prosperitě. Tak proč se jich proboha chtějí zbavit, záchrany své ekonomiky, proč pořád tlačí na kvóty?“ tázal se.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
