Anketa

Vadilo by vám, kdyby se STAČILO! podílelo na vládě?

Vadilo by mi to

4%

Nevadilo by mi to

94%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 3926 lidí

 Ve Francii padla další vláda a prezidenta Emmanuela Macrona opět čeká řešení rébusu, jak se postavit k politické krizi, kterou způsobil tím, že po neúspěšných volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 vypsal i volby do Národního parlamentu, aby posílil svou pozici. Dopadlo to přesně obráceně. Francouzští voliči rozdali karty tak, že Macron oslabil a v parlamentu se od té chvíle nedaří sestavit akceschopnou vládu, která by dokázala řešit ekonomické problémy země.

Server Politico poznamenal, že dosavadní premiér François Bayrou prošel v pondělí v parlamentu „krvavou lázní“ Pro jeho pád hlasovalo 364 poslanců. Jen 194 dosavadního premiéra podpořilo.  

Macronova kancelář okamžitě uvedla, že v „příštích několika dnech“ jmenuje pátého premiéra země za méně než dva roky. Jenže existují vážné pochybnosti o tom, že nový jmenovaný premiér, ať už jím bude kdokoli, dokáže řešit ekonomické problémy, kterým země čelí. Podle ekonomů země galského kohouta potřebuje najít úspory.

Popularita prezidenta klesla na historické minimum a průzkumy ukazují, že je dnes méně populární, než na vrcholu protestů Žlutých vest v letech 2018 a 2019, kdy došlo k jedné z nejvážnějších krizí jeho funkčního období.

„Macron, vždy sebevědomý, se svou schopností vykroutit se, podobně jako Houdini, z nejhorší šlamastyky, stále čeká na dohodu s umírněnou levicí, centristy a konzervativní stranou Les Républicains o vytvoření menšinové vlády, která se konečně dohodne na rozpočtu. Macron se ale téměř jistě chytá stébla v zemi, která vypadá čím dál méně ovladatelná. Rozsah Bayrouovy porážky v parlamentu v pondělí a signály vycházející od zákonodárců již naznačují, že jeho snahy jsou od samého začátku odsouzeny k zániku,“ napsal server Politico.

„Za krizi, za fiasko a nestabilitu je zodpovědný pouze jeden člověk, a to prezident republiky,“ řekl Boris Vallaud, předseda klubu poslanců Socialistické strany. Předseda klubu komunistických poslanců Stéphane Peu přirovnal krizi k „záchraně vojína Ryana“, přičemž Bayrou je „čtvrtým premiérem, který padl, aby zachránil prezidenta Macrona“.

Po hlasování mnozí vyzvali Macrona k odstoupení. „Prezident nechce změnit svou politiku? No, budeme muset změnit prezidenta,“ řekla Mathilde Panotová, parlamentní šéfka krajně levicové strany Francie nezdolná.

Anketa

Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?

Mám se lépe

4%

Nemám se lépe

93%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 15637 lidí

Ve svém projevu na rozloučenou před Národním shromážděním Bayrou varoval před smířením se s hloubkou francouzského finančního chaosu a uvedl, že národ trpí „život ohrožující“ úrovní zadlužení. „Máte moc svrhnout vládu, ale ne vymazat realitu,“ řekl zákonodárcům.

Socialista Vallaud vycítil příležitost pro levici a vyzval liberálního prezidenta Macrona, aby „splnil svou povinnost“ a jmenoval premiéra z jejich řad. „Jsme připraveni, přijďte mezi nás,“ řekl.

Marine Le Penová z řad Národního sdružení (RN) vyzvala Macrona, aby parlament rozpustil a vypsal další volby. „Rozpuštění parlamentu nebude volbou, ale povinností,“ řekla.

Server France24 nabídl úvahu, koho by Macron mohl jmenovat příštím předsedou vlády. „Podle osoby blízké prezidentovi se s největší pravděpodobností rozhodne pro dlouholetého ministra, kterému důvěřuje, jako je ministr spravedlnosti Gérald Darmanin nebo ministr obrany Sébastien Lecornu. Dalšími jmény, která kolují, jsou ministryně zdravotnictví Catherine Vautrinová a ministr financí Éric Lombard. Mimo kabinetní kruhy se zmiňují jména jako Raphaël Glucksmann, který vede vlastní progresivní levicové hnutí, a Bernard Cazeneuve, bývalý premiér a kdysi člen Socialistické strany,“ napsal server.

Anketa

Který voličský tábor je agresivnější a více neslušný?

Vládní

97%

Opoziční

1%

Nemají si co vyčítat

2%

hlasovalo: 11852 lidí

 Ekonomické problémy Francie ještě umocňuje fakt, že migranti už nejčastěji nemíří Německa, nýbrž do Francie, na což upozornil server nejčtenějšího německého deníku Bild. V první polovně roku 2025 francouzské úřady řeší 78 tisíc žádostí o udělení azylu a Španělé 77 tisíc. Ministr vnitra Dobrindt v květnu zpřísnil azylovou politiku a nařídil také odmítání žadatelů o azyl. Navíc začal připravovat deportace žadatelů o azyl do Sýrie a Afghánistánu.

Zpřísnění německé migrační politiky se dostává na titulní stránky novin i v zahraničí a mohlo by být také důvodem poklesu počtu migrantů, říká expert Daniel Thym.

Psali jsme:

Pád vlády ve Francii. Levičáci chtějí i konec Macrona

Kolaps Francie. A dobré zprávy pro Le Penovou

Ukrajina nemůže spoléhat na spojence. Výstupy z „koalice ochotných“

Za Macronovými zády se možná chystá nečekaný nástupce