Jednou z možností by také bylo, aby se celkový rozpočet EU snížil, jenže ani to se Macronovi nejeví jako nejlepší nápad, protože z Bruselu tečou opravdu velké prostředky francouzským zemědělcům. A kdyby těchto prostředků bylo najednou míň, francouzští zemědělci by s vysokou pravděpodobností vyrazili do ulic a v momentálně horkém létě by prezidentovi a vládě ještě, obrazně řečeno, přitopili viditelnou demonstrací. Historie ukazuje, že Francouzi jsou schopni demonstrovat opravdu velmi hlasitě.

Právě proto Macron chce, aby se raději platilo více skrz nějakou evropskou daň.

„Francouzský tlak přichází poté, co se vlády EU nedokázaly dohodnout na balíčku nových zdrojů příjmů, který loni v červenci navrhla Evropská komise, což ji přimělo hledat alternativy,“ napsal server Politico s tím, že jednou z možností může být nová evropská daň uvalená na americké technologické giganty nebo daň uvalená na znečišťovatele životního prostředí. Ideálně znečišťovatele, kteří sídlí mimo EU.

Zavedení nových toků příjmů EU – v Bruselu známých jako „vlastní zdroje“ – je „nezbytnou podmínkou pro schválení rozpočtu,“ řekl novinářům začátkem tohoto měsíce francouzský ministr pro Evropu Benjamin Haddad. „Nemůžeme se spoléhat pouze na příspěvky jednotlivých států, to si nikdo nemůže dovolit.“

Otázkou je, zda mohou Macronovi lidé uspět. Otázka společných evropských daní bude velmi citlivá.

Předseda Evropské rady António Costa pověřil Irsko, které ve středu přebírá rotující předsednictví EU, aby „do říjnového summitu EUCO předložilo ambiciózní a vyvážený balíček nových vlastních zdrojů“.

Server Politico také připomněl, že aby Evropský parlament prolomil patovou situaci ohledně vlastních zdrojů, navrhl v květnu nové daně pro kryptofirmy, digitální giganty a online hazardní hry. Kupříkladu Francie a Španělsko tyto návrhy předběžně podpořily. Macronovi lidé vedle toho prosazují zpřísnění klimatických závazků zahraničních leteckých společností.

Možnost zavést nějaké evropské daňové příjmy prý podporuje i italská premiérka Giorgia Meloniová, včetně digitální daně. Jenže tato daň může vyvolat ostrou reakci Spojených států.

Nalezení shody nad podobou rozpočtového rámce však nebude snadné, protože chudší země sedmadvacítky budou pro sebe chtít získat co největší objem peněz a bohatší státy EU budou chtít do společného rozpočtu platit co nejméně.

„Aby se snížily národní příspěvky čistých plátců a zároveň zachovaly výdajové ambice čistých příjemců, budou vedoucí představitelé EU hledat nové zdroje příjmů, které by nepocházely přímo z národních pokladen,“ napsala k tématu agentura Reuters.

„Potřebujeme robustní a stabilní systém nových vlastních zdrojů,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Na stole prý leží i návrh zahrnující „daň z extrémního bohatství“. Otázkou je, zda irské předsednictví dokáže pro tuto daň najít podporu do konce roku 2026. V roce 2027 mají proběhnout volby v řadě evropských zemí. Ve Francii, na Slovensku, v Estonsku i v dalších státech.

Server Euractiv přišel s důrazným upozorněním.

Evropští lídři byli v pátek varováni, že neschopnost dohodnout se na nových celo-unijních daních by mohla vést ke škrtům ve výdajích až o 40 % v příštím dlouhodobém rozpočtu bloku, jak vyplývá z hodnocení Evropské komise, které bylo předloženo hlavním městům.

Psali jsme:

„Báli se.“ Bystroň ukázal, proč prošlo usnesení „Migranti zpět“

„Co kdybychom přejmenovali letiště?“ Polsko dál řeší spor s Ukrajinou

EU se opět domáhá moci nad internetem, přišlo varování

Prezident Vučič slíbil odchod. Už za pár týdnů