Nošení roušek venku je podle Hollan velký přešlap vedle. „Státní aparát dělá děsnou chybu, když se zaměřuje na vymáhání roušek venku, protože venku se covid v porovnání s vnitřním prostředím šíří dle dostupných vědeckých studií minimálně. Diskutujeme o tom, jestli je to 4, 8 nebo 10 procent, ale oproti potřebě řešit těch zbylých 90 % je to zanedbatelné,“ zmiňuje v číslech.

„Tím, že se tak umanutě soustředíme na to, co má minimální vlivy, a ignorujeme těch 90 %, tak je naše činnost kontraproduktivní,“ upozorňuje Hollan a dodává: „Vyžadovat roušky venku je strategie, která v důsledku stojí spoustu životů.“

„Roušky na prázdné ulici žádný smysl nedávají. Všechny vědecké studie ukazují, že venku se šíří koronavirus ve dvou případech – když na sebe lidi mluví (šíří se) kapénkami a když je opravdu velká koncentrace lidí (šíří se) skrz aerosol,“ opakuje Hollan.

Podělil se o své vlastní zkušenosti, o které svá tvrzení rovněž opírá: „Stavoval jsem se v Praze za jedním kamarádem, kterého jsem dlouho neviděl. Rok se izoloval, chodil nakupovat jen to nejnutnější, neznal jsem nikoho poctivějšího. Po roce mě poprosil, jestli bysme nezašli na pivo. Prolezli jsme jich ten večer několik. Vrátili se nad ránem zakouření, protože když už to vlastně oficiálně být nemůže, tak proč by štamgasti dodržovali další zákazy,“ uvádí příklad.

Za poslední dobu zažil hodně podobných pracovních i přátelských setkání. „Těch, na kterých byly ve vnitřním prostředí roušky/respirátory, bylo fakt minimum,“ pokračuje Hollan. Je podle něj zbytečné očekávat, že naše společnost změní v tomto případě postoj a že nařízení začne respektovat. „Naše společnost má nějakou mentalitu, nějakou historickou zkušenost a prostě, ať chceme nebo ne, tak se k zákazům a k nařízením, která navíc nedávají smysl, stavíme velmi rezervovaně,“ dodává.