Nošení roušek venku je podle Hollan velký přešlap vedle. „Státní aparát dělá děsnou chybu, když se zaměřuje na vymáhání roušek venku, protože venku se covid v porovnání s vnitřním prostředím šíří dle dostupných vědeckých studií minimálně. Diskutujeme o tom, jestli je to 4, 8 nebo 10 procent, ale oproti potřebě řešit těch zbylých 90 % je to zanedbatelné,“ zmiňuje v číslech.
„Tím, že se tak umanutě soustředíme na to, co má minimální vlivy, a ignorujeme těch 90 %, tak je naše činnost kontraproduktivní,“ upozorňuje Hollan a dodává: „Vyžadovat roušky venku je strategie, která v důsledku stojí spoustu životů.“
„Roušky na prázdné ulici žádný smysl nedávají. Všechny vědecké studie ukazují, že venku se šíří koronavirus ve dvou případech – když na sebe lidi mluví (šíří se) kapénkami a když je opravdu velká koncentrace lidí (šíří se) skrz aerosol,“ opakuje Hollan.
Podělil se o své vlastní zkušenosti, o které svá tvrzení rovněž opírá: „Stavoval jsem se v Praze za jedním kamarádem, kterého jsem dlouho neviděl. Rok se izoloval, chodil nakupovat jen to nejnutnější, neznal jsem nikoho poctivějšího. Po roce mě poprosil, jestli bysme nezašli na pivo. Prolezli jsme jich ten večer několik. Vrátili se nad ránem zakouření, protože když už to vlastně oficiálně být nemůže, tak proč by štamgasti dodržovali další zákazy,“ uvádí příklad.
Za poslední dobu zažil hodně podobných pracovních i přátelských setkání. „Těch, na kterých byly ve vnitřním prostředí roušky/respirátory, bylo fakt minimum,“ pokračuje Hollan. Je podle něj zbytečné očekávat, že naše společnost změní v tomto případě postoj a že nařízení začne respektovat. „Naše společnost má nějakou mentalitu, nějakou historickou zkušenost a prostě, ať chceme nebo ne, tak se k zákazům a k nařízením, která navíc nedávají smysl, stavíme velmi rezervovaně,“ dodává.
„Nechápu, proč je to tak těžký pochopit, že lidi u nás prostě mají ‚vlastní hlavu‘ a že pořád mají na paměti, co po nich chtěli komunisti a reagují vlastně naučenými automatismy,“ připomíná Hollan.
„Nezměníme se ze dne na den. „Nejsme Dánové, nejsme Číňané, nejsme ani Němci. Pokud jsou někde lidé s nošením roušek venku v situacích, kdy to nemá smysl, srozuměni, tak u nás prostě ne a reagují ‚odbojem‘, kdy to natruc nenosí vevnitř,“ vysvětluje postoje těch, kteří nosit roušky odmítají.
Vláda by měla pozornost upínat na dvě věci. Na testování, které je u nás třeba oproti Rakousku, kde denní počet pravidelně překračuje 400.000, směšně nízké. A na respirátory uvnitř budov, protože tam je naprostá většina kontaktů.
Situaci nepřidávají ani nepřiměřené policejní zásahy proti lidem, kteří venku nemají roušku či respirátor nasazený. „Když Veřejná bezpečnost zaklekává lidi na ulici, když otravuje lidi na procházce, tak sice možná opravdu za ten den zabrání pár možným přenosům, ale kvůli této buzeraci to pak funguje tak, že to vevnitř lidé odloží a nakazí se a umře násobně víc lidí. I proto jsme tak strašně dlouho v lockdownu,“ míní aktivista.
Očekává, že až se zas restrikce uvolní a zvýší se mobilita, vevnitř se začne vir šířit drasticky. Protože namísto vysvětlování a vyžadování toho, že uvnitř je nošení respirátoru opravdu důležité, se soustředíme na jejich vyžadování tam, kde to smysluplné není.
„Naštěstí se teda už aspoň nějak testuje ve firmách, to pomůže hodně, pomůže i testování ve školách, ale pořád zde budou velké rezervy. Zachrání nás jen kombinace velké promořenosti a postupujícího očkování, byť je hrozně pomalé,“ píše Hollan závěrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
