Než začneme s bilancí letošního roku, chci se vás ještě zeptat na komentátora Jaroslava Spurného z Respektu, který tvrdil, že jste vypracoval posudek o stanici Vltava, na jehož základě nebyla prodloužena smlouva řediteli Petru Fischerovi. Nešlo však o posudek, ale váš osobní názor. Vy jste to už pro ParlamentníListy.cz komentoval. Tušíte, z čeho, nebo proč tahle věc vznikla?
Myslím, že rozhlasová rada je zde také od toho, aby sledovala, jak se zachází s penězi nás všech koncesionářů. A jestliže tedy nějaká stanice začíná být na polovině, třetině, nevím přesně a nezáleží na tom, čísel, co kdysi měla, tak je zde od toho, aby si řekla: sakra, tam se asi něco divného děje, protože klesá sledovanost. Kdyby se jednalo o privátní rádio, majitel by pochopitelně okamžitě udělal patřičné kroky. V prvé fázi by vyhodil marketingového obchodního ředitele. Každopádně to vyvolá zvýšený zájem o to, kdo redakci vede, jaký je šéfredaktor. Za skladbu, jestli bude kolik mluveného slova, nebo méně, kolik bude hudby a jaké a tak dále, odpovídá. Takže rozhlasová rada si řekla, že se něco děje.
Po tom, co mě oslovili s žádosti o posudek, jsem pár dní rádio poslouchal. Pak jsem odeslal e-mail, že posudek dělat nebudu, neboť je rádio neposlouchatelné. A napsal jsem: V příloze vám posílám osobní názor, co bych dělal, aby to bylo lepší. Žádné redaktory jsem nekritizoval, řekl jsem, že jsou vzdělaní, ale že je to všechno ukecané a míchají se do věcí, do nichž by nemuseli. Ne, aby rozebírali, jestli zkrácený název České republiky Česko je správný, nebo není. Tomu nerozumí, tak si to mohou odpustit. Najednou se objevila informace, že jsem napsal posudek. Žádný jsem nenapsal, napsal jsem názor posluchače.
Dlouhodobě museli vědět, že s tím rádiem se musí něco udělat. Když rádio nemá posluchače, k čemu je? Chtějí zvýšit koncesionářské poplatky, a přitom jim jde sledovanost dolů. Zavoral, bývalý marketingový ředitel Rozhlasu, tohle prostě musel chápat a řekl si, že šéfredaktorovi neprodlouží smlouvu. Program může být plný senzačních komentářů, ale když je lidé odmítají poslouchat, tak na co to je?
Také a často se opírají do ParlamentníchListů.cz, kritika zazněla i v této kauze směrem k vaší osobě s tím, že spolupracujete s „proruskými“ ParlamentnímiListy.cz. Chci se vás jako mediálního analytika zeptat, zda vám skutečně ParlamentníListy.cz připadají proruské a zda je to důvod, proč s nimi komunikujete?
Letošní rok 2018. Mám oblíbenou otázku. Slýchám, že letos jsme překročili všemožné hranice, ať už politické či novinářské, tak se vás chci jako mediálního odborníka zeptat, zda skutečně byl rok 2018 tím, kdy jsme překračovali hranice, ať už politické či novinářské? Například trestně stíhaného premiéra, nebo práci Slonkové a Kubíka.
Vždyť premiéři jsou stíháni i v dalších zemích. Berlusconi a izraelský ministerský předseda a další. Jestliže je někdo v byznysu, tak se dopouští určitých chyb. Brazilskou prezidentku máme zastřelit, odsoudit, bůhví co, Trump je podezírán z daňových podvodů, a mohl bych pokračovat. Kdo je úplně bez viny, ať hodí kamenem. Babiš vzešel ze všech možností daných pitomými zákony. Oni udělali Lex Babiš, vždyť co to bylo za hloupost, udělat zákon proti jednomu chlapovi, který přerostl přes hlavu? Je schopný, a lidem tohle vadí.
Proto, když se mě ptali, jestli útoky na premiéra budou mít nějakou odezvu, odpovídal jsem, že jasně. Lidé jsou naštvaní. Ať si počkáme, jak to všechno dopadne a jestliže se zjistí, že se dopouští jen chyb umožněných špatnými zákony, které udělal Kalousek a další, je to vyčůranost obchodníka, takoví už byznysmeni jsou.
Byla překročena hranice v novinářské práci, když narazíme na Slonkovou a Kubíka?
Jistě. To si pište. Překračuje ji i Newsroom České televize. Občas je to i Rádio Plus, kde jsou proti Zemanovi, a tak dále.
Viděl jste letos nějaký nebezpečný precedens?
Ten nebezpečný precedens je v tom, že hlavně rozhlasová a televizní rada by si měla více všímat. Jenže když se snaží někoho chytit a varovat, jako to bylo s Kroupou, v tu ránu se všichni semknou a začnou hulákat, že jde o boj proti demokracii, ohrožení svobody novinářské a tak dále. Syndikát novinářů by měl udělat etický kodex, sledovat je a všechny hochy a děvčata, kteří se zpronevěřují novinářskému povolání, jsou prý investigativní, přitom jsou jednostranní, to je opravdu špatné. Já nevím, co se děje, že řádí někteří jako psové puštění z řetězu.
Podpora Babišovi přes tohle všechno stoupá. Co tedy dělají novináři nebo opozice špatně, že mají přesně opačný efekt než ten, kterého při pátrání po Babišových hříších chtějí dosáhnout?
Kdyby Babiše opravdu chtěli sundat, musejí si říci, jestli dělá něco špatného jako ministerský předseda. Jestli špatně řídí tým ministrů, jestli neodvádí dobré návrhy zákonů, jestli se prostě nesnaží zlepšit ekonomickou situaci. Pak by šlo o něco jiného. Bokem bych nechal prošetřit, zda zpronevěřil evropské dotace nebo se zachoval špatně s Čapím hnízdem. Ale vytahovat něco, co se stalo před dávnými léty a na tom stavět, že je neschopný, je blbost. Měli bychom řešit, zda je neschopen jako ministerský předseda, pak by mu šly preference dolů. Jestliže však zaútočím na něj a jeho rodinu a děti, lidi to naštve. Tohle se nedělá, jde o něco neskutečného. To nejsou novináři, to jsou paparazzi.
Rodinu mají nechat, ale sledovat premiérovu práci. Oni ale nemohou, protože on maká a zlepšuje situaci, vybírá více daní, omezil šedou ekonomiku, takže když nic nenajdou, řeší padesát milionů. Přitom Bakala tady odkráčel s miliardou a prodal nám celou zámořskou flotilu, to jim nevadí? To jim nevadí, že takoví syčáci zprivatizovali věci a nezaplatili? Toho si nevšímají? A všímají si padesáti milionů? On do toho dal sedm set milionů, něco tady zůstane pro příští generace a tohle jim vadí. Národ není blbý, je schopný a chytrý. Jestliže jim bude někdo vnucovat jedinou pravdu, tak se jim takové elitářství pochopitelně vrátí. Dají hlas hnutí ANO a volí Babiše přes všechny problémy.
autor: Zuzana Koulová