Jako první přišlo na řadu plagiátorství v ministerských pracech. „Samozřejmě, opisovat se nemá,“ komentoval to Šlerka. Ale dodává: „Ve vládě, kterou vede trestně stíhaný premiér, když je prohřeškem opisovat, tak je to trošku zvláštní.“ Hlavně to prý vypovídá o změně ve vysokoškolském vzdělání. Šlerka souhlasí s profesorem Kellerem, který říká, že vzdělání šlo od koncepce jakéhosi chrámu vědění přes výtah k lepšímu sociálnímu postavení až k dnešní podobě jakési pojistky na trhu práce. Takže se vysoké školy a studenti nezaměřují na vzdělání, ale na získání titulu – a vzniká inflace vzdělání.

Šlerka si dále myslí, že politické strany neposílají vždy své nejlepší lidi do čela resortů, nýbrž ty, na kterých se straníci shodnou. Podle něj otázka kredibility vlády není otázka toho, jaké mají členové vysoké školy či jak problematice rozumí. O případu Taťány Malé míní, že to byl „exces, u nějž opisování v bakalářské práci bylo „třešničkou na dortu“. Zajímavější prý budou náměstci na ministerstvech a jejich propojení s byznysem, ministři jsou sledovaní prý pouze proto, že jsou nejvíce vidět.