Věc: Amici curiae brief k návrhu prezidenta republiky na zahájení řízení podle čl.87/1, písm. k) Ústavy.

S ohledem na pravomoc dle čl.87/1, písm.k) Ústavy, a jejíž část spadá do kompetence NSS, se připomíná jeho rozhodnutí pod sp.zn. 5AS 65/2015-52 z 21.4.2016 a v němž se mj. připouští možnost přihlédnutí k vyjádření Amici curiae brief, pokud se omezuje na vyjádření právního názoru.

Autor je t.č. na NF VŠE dlouholetým garantem předmětu Ústavní právo a státověda (zároveň přednášejícím a zkoušejícím) a také je na seznamu advokátů ČAK uvedena jeho specializace mj. „ústavní právo a lidská práva“.

Mj., v letech 2009 – 2013 byl právním poradcem prezidenta ČR, v r.2009 zastupoval 17 senátorů před ÚS v řízení dle čl.87/2 o souladu tzv.Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR.

Tudíž zároveň využívá Amici curiae brief jako formy přispět svým právním názorem v této právní věci.

Podle mediálního vyjádření prezident uplatňuje před ÚS ČR „kompetenční žalobu“. A jak z jeho vyjádření vyplývá, procesně by se mělo jednat o návrh k čl.87/1, písm.k) Ú. Čili o řešení sporu o rozsah kompetencí státních orgánů.

Skutkově se tak obrací na ÚS s otázkou, zda má vláda „pravomoc omezit jeho pravomoc“ zakotvenou v čl.63/1, písm. a) Ústavy. Podle jeho názoru, když zastupuje stát navenek, není vláda oprávněna mu v tom bránit, a neumožnit mu účast na summitu NATO v Ankaře.

Premiér na tiskovce 22.6.26 totiž oznámil, že se summitu zúčastní jen vládní delegace (premiér, ministři zahraničí a obrany).

„Z praktických důvodů“ však nikoli prezident.

Z medializovaného vyjádření prezidenta plyne, že usiluje o pouhou reprezentativní, čili jen formální účast. Dokonce se zříká účasti na jednání, ve kterých by snad mohl mít příležitost k jednání ve smyslu čl.63/1, písm. b) Ústavy.

Podle názoru autora Amici curiae brief chybí důvod pro postup dle čl.87/1, písm. k) Ústavy. Není prokázáno, že mezi vládou a prezidentem existuje spor o rozsah kompetence státních orgánů.

A to s ohledem na zák.č.2/1969, kompetenční zákon, a jeho § 6/1. Podle něho je MZV ČR ústředním orgánem státní správy pro oblast zahraniční politiky. A dále, podle § 6, odst. 3, písm.a) MZV koordinuje činnost…ústředních orgánů..v oblasti zahraničních vztahů.

Otázka účasti v delegaci zastupující orgány moci výkonné – hlavu státu a vládu – je tudíž věcí zmíněné koordinace, čili rozhodnutí v kompetenci vlády. Jehož součástí je i posouzení praktických důvodů pro např. financování nákladné cesty a pobytu prezidenta jen z formálních „reprezentačních“ důvodů.

Vzhledem k tomu podle mého názoru je dán důvod k odmítnutí prezidentova návrhu. Neboť sice podle čl.63/1, písm. a) Ústavy prezident zastupuje stát navenek. Logicky však jen u příležitosti sjednávání mezinárodní smlouvy (čl.63/1, písm. b) Ústavy). Což ale není cílem účasti delegace ČR na summitu NATO v Ankaře.

Tzn., že nedošlo k porušení ústavních práv, zájmu lidu a ČR, je návrh zjevně neopodstatněný a ÚS ČR by ho měl podle § 43, odst. 2 zák.č. 182/1993 Sb. o ÚS odmítnout.

V Praze, dne 24.6.2026

dr.Jaroslav Kuba, advokát