„Mně tam přijde nejpříhodnější historka z jejího dětství v NDR, kdy sama paní kancléřka říkala, že za nasbíraný litr borůvek se platily čtyři marky, ale v obchodě se prodávaly jen za dvě marky. Takže ji napadlo nasbírat litr borůvek, prodala je, dostala čtyři marky, za dvě si koupila litr borůvek z obchodu a šla domů jak s litrem borůvek, tak se dvěma markami v kapse,“ popsal uvažování Merkelové.
Kmoníček také vysvětlil, proč Andrej Babiš (ANO) jednal s Angelou Merkelovou na Hradě, místo toho, aby se jako člen vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) sešel s německou kancléřkou už na Úřadu vlády. „Pan prezident se zachoval jako nadstranický prezident, který nemá problém s tím, že poskytne prostor i dalším politikům vedle premiéra. On si takto české politiky testuje, že jim dá prostor účastnit se jednání se zahraničními hosty a sleduje, jak reagují," nastínil situaci spolupracovník prezidenta Zemana.
„Pan prezident řekl německé kancléřce to, co jí chtěl říci, tedy že je pro Česko absolutně nepřijatelné přistoupit na povinný systém kvót, ale nejen to. Pro Českou republiku je absolutně nepřijatelné, aby se pravidla azylové politiky přesouvala z národní úrovně na úroveň evropskou. Pro nás by to bylo smrtelné a pan prezident to ví,“ pokračoval Kmoníček.
Návštěva v Praze byla prý pro německou kancléřku důležitá ještě z jednoho důvodu. „Poprvé se jí stalo, že v zemi, kam přijela, tak kam pohlédla, tak tam někdo demonstroval. Viděla tak, co si čeští občané opravdu myslí,“ konstatoval host. Viděla, že čeští politici zastupují své občany, když tak důrazně odmítají systém povinných uprchlických kvót.
Ing. Miloš Zeman
To ovšem dle Kmoníčka nic nemění na tom, že Německo je náš největší partner, s nimž máme solidní vztahy a ještě lepší vztahy ekonomické. Ekonomické vztahy jsou pro obě země důležité, dá se prý dokonce říci, že Českou republiku tato ekonomická vazba do značné míry živí. Kvůli této ekonomické vazbě bychom se proto neměli vyhýbat tématům, na kterých se neshodneme. Podle Kmoníčka zkrátka nesmíme obětovat národní zájmy zájmům ekonomickým.
Proč Česko tak razantně odmítá systém povinných kvót? Vysvětlení je dle Kmoníčka poměrně jednoduché. „Nelze přikázat Syřanovi, který chce žít v Berlíně, aby žil v Přelouči a pak ho tam 200 let hlídat,“ uvedl Kmoníček. Češi to říkají už rok a půl a nejsou sami. Totéž říkají i další partneři z Visegrádské čtyřky, tedy Polsko, Slovensko a Maďarsko. Zajímavé však je, že názory V4 začaly postupně přebírat i další země EU.
„Když jsem s Holanďany hovořil asi před rokem a půl, tak se mi zdálo, že německá pozice je ještě měkká. Když jsem s nimi hovořil asi před čtrnácti dny, tak Holanďané hovořili skoro jako Maďaři,“ prozradil Kmoníček.
Miloš Zeman si už 45 let myslí to samé
Pár slov padlo také na téma evropských sankcí vůči Rusku. Podle Kmoníčka lze v kostce říci, že si pan prezident už 45 let myslí o sankcích stále totéž – že škodí. Není prý proto pravda, že by Zeman měnil názor kvůli Rusku. Kmoníček ujistil, že Miloš Zeman si myslí stále to samé.
Faktem však prý nicméně je, že účinnost sankcí je sporná. Ruské ekonomice prý mnohem víc uškodil tlak Saúdské Arábie na ceny ropy. Kdyby ceny ropy nepoklesly tak výrazně, jak nakonec poklesly, sankce proti Rusku by podle Kmoníčka byly toliko zajímavým politickým cvičením.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
