„Mrzí mě to, ale Švédsko není nadále schopno přijímat žadatele o azyl v takové míře, v jaké to činilo dosud. Prostě už dál nemůžeme. Situace je neudržitelná,“ cituje Palata slova švédského premiéra Stefana Löfvena. V rozhodnutí nepřijímat mimo evropské kvóty další uprchlíky ho nepřesvědčili ani Zelení, kteří tvoří součást vládní koalice.
Švédsko, které má necelých deset milionů obyvatel, se totiž bude muset vyrovnat s přijetím 190 tisíc žadatelů o azyl.
Merkelová tvrdí, že uzavření hranic problém neřeší
A tak poslední zemí, jež v Evropě zůstává uprchlíkům stále zcela otevřená, zůstává Německo. Kancléřka ve svém středečním projevu před Bundestagem opět odmítla příliv uprchlíků ukončit. „Pouhé uzavření (hranic) náš problém neřeší,“ uvedla Merkelová, podle níž chce být Německo příkladem v integraci už téměř milionu migrantů, kteří do Spolkové republiky přišli. „Nabízíme všem uprchlíkům jazykové a integrační kurzy a snažíme se jim zajistit praxi ve firmách,“ uvedla kancléřka s tím, že na oplátku od uprchlíků očekává, že přijmou naše hodnoty a že se aktivně budou snažit integrovat.
Jenže dodala, že Německo samo nemůže situaci zvládnout. A varovala, že když další státy Německu nepomohou, může dojít i ke zrušení Schengenu.
Německý ministr vnitra s Merkelovou nesouhlasí
Kancléřka tím z německého rozhodnutí přijmout ve velkém utečence zkouší udělat model celoevropský. „Ovšem s podobně malou nadějí na úspěch, jako je třeba ta, že po Německu odstaví své jaderné elektrárny atomová velmoc Francie,“ přiznává Palata.
Nicméně proti Merkelové se včera opět vymezil její ministr vnitra Thomas de Maiziére. Ten v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard prohlásil, že EU si musí stanovit maximální „roční kvótu“ uprchlíků, které je schopna přijmout, a lidi nad toto množství odmítat.
Psali jsme:
autor: vam
