Sekyra soudí, že bytostná otázka, zda máme moc nebo moc má nás, je dnes stejně děsivě aktuální jako v červnu 1215, kdy anglický král Jan z donucení podepsal listinu známou jako Magna charta libertatum neboli Velká listina práv a svobod, která značně omezila jeho moc ve prospěch šlechty a podřídila jeho vládu právu.
Proč? Dle Sekyry proto, že dnes žijeme ve věku „kouřové clony“, kdy politici v reálně i virtuálně otevřeném prostoru často skrývají skutečné názory i cíle za moralizující rétoriku. Navíc prý nemusíme ani vědět, kdo nám skutečně vládne, protože obavy politiků z veřejného mínění prý často vedou k symptomu „zastřeného vládnutí“, kdy jedni naoko vládnou, ale otěže moci drží v rukou ti druzí.
Liberální demokracie – i přes to, že mnohdy osciluje mezi tyranií většiny a zradou elit – nemá dnes dle Sekyry morálně ospravedlnitelnou alternativu. O to více frustrující je prý pocit, že politika vyčerpala poslední zbytky myšlenek. „Tato frustrace často vede k veřejné apatii, jež tvoří podhoubí pro vzestup falešných politických autorit, které za fasádou líbivého populismu skrývají hodnotovou prázdnotu,“ poukazuje Sekyra na údajný nešvar demokracie.
Falešné politické autority je dle Sekyry třeba kriticky reflektovat a zpochybňovat. „Jen to je cesta k občanské emancipaci, neboť svoboda je ohrožena, když síla nenalézá překážky,“ myslí si podnikatel a dle Lidových novin člen akademického sboru Oxfordské univerzity a přítel kněze Tomáše Halíka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
