Rozsah problémů Zdeňka Godly je zjevný pouhým nahlédnutím do Centrální evidence exekucí. Na jeho jméno je, jak upozornil deník Blesk, vedeno celkem 21 řízení v celkové dlužné částce 915 935 korun.
„Zašlo to tak daleko, že mi u dveří neustále stojí exekutor a stále mi něco zabavuje,“ říká Godla. Své dluhy se prý snaží řešit, ale je to příliš složité. Godla se snažil dosáhnout na režim insolvence, který by mu umožnil po několika letech splácení začít s čistým štítem. Nesplnil však zákonné podmínky.
V jeho bytě si tak podávají ruce exekutoři a dluhy přesto narůstají. Jak dodává Blesk, Godlovi by za těchto okolností nemohla pomoci ani Snědá tíseň, neziskovka, kterou v seriálu s kumpány zakládají.
Co by však podle Blesku Godlovi pomoci mohlo, to je novela insolvenčního zákona, která pro vstup do oddlužení ruší podmínku, že dlužník musí splatit alespoň třicet procent dluhu. Novelu už podepsal prezident Zeman, platit má od prvního června.
„Bylo by krásné vidět konečně nějaké světlo na konci tunelu a mít vyhlídku na to, že tu jednou budu stát bez dluhů,“ říká herec.
Ten v posledních týdnech, když se stal populárním díky seriálu o severočeském městě, mnohokrát vyprávěl svůj příběh.
Vyrůstal v romském ghettu v Chomutově, chodil do zvláštní školy. Jeho bezprizorný život na chudém severu vyvrcholil odsouzením za loupežné přepadení. Trest pět a půl roku si odseděl celý. I poté se životem spíše protloukal, než se v roce 2014 náhodou při výkonu veřejně prospěšných prací přimotal ke castingu na film Cesta ven.
Od té doby dostal tři další role, z nichž seriálová role domestikovaného romského popeláře Franty je s přehledem nejúspěšnější. V jeho životě ale úspěch nějakou zásadní změnu nepřinesl. Jak se přiznal Blesku, je aktuálně nezaměstnaný a poslední pokus ztroskotal na tom, že nedostal lékařské potvrzení. Navíc musí řešit složitější rodinnou situaci, neboť jeho syn zanechal učení a čeká s přítelkyní dvojčata.
Jeho příběh přiměl k vyjádření i novinářku Sašu Uhlovou. Ta se, jak prozradila, dlouhodobě věnuje tématu vzdělávání Romů. „Před několika lety jsem se živila mimo jiné přednáškami pro učitele, kteří chtěli něco vědět o Romech. Anebo nechtěli, ale museli projít vzdělávacím programem, který pro ně kdosi připravil,“ zahájila své vyprávění.
Při přednáškách zjistila, že její představa, že romské děti mají mít kvalitní vzdělání, je učitelům protivná.
Uhlová si to vysvětluje tak, že komunistický režim, který se původně upřímně snažil Romy začlenit do nové společnosti, to velmi rychle vzdal. Šel cestou posílání Romů do zvláštních škol, takže v roce 1989 prý do těchto speciálních vzdělávacích ústavů chodily prakticky všechny romské děti. Uhlová popsala své zkušenosti s uplatněním těchto „absolventů“, až se dostala k osobě Zdeňka Godly, který byl jedním z těch, kteří pro svůj romský původ v podstatě „automaticky“ skončili ve zvláštní škole.
„Sám to vysvětluje tak, že byl darebák a že taková byla celá ulice. Vzali ho prý až na třetí zvláštní školu. Vysvětlení, že si za to mohl vlastně sám, je pro Zdeňka Godlu příznačné. Nikomu nic nevyčítá, je ochotný se smát sám sobě a nebere se nijak vážně. Snaží se za každou cenu vycházet vstříc a nebýt potížista, který si stěžuje,“ oceňuje jej.
Přesto se však prý musíme ptát, co jsme to za společnost, když šestiletého kluka „odsoudíme“ jen proto, že je Rom a narodil se do složitých sociálních podmínek.
„Přitom je zcela jasné, že když jim nedáme šanci, tak je venku opravdu nic nečeká. Kromě nízkých mezd, práce na černo, dluhů, gamblerství, alkoholu, drog nebo organizovaného zločinu,“ uzavírá Uhlová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
