Obhájci imigrace tvrdí, že přijímání imigrantů pomůže ekonomice, protože imigranti zaplní volná pracovní místa a současně prý pomohou udržet důchodový systém. Nejsou ale naopak větším nákladem pro sociální systémy než přínosem pro ekonomiku? Plus započtěme náklady na bezpečnost a následky kriminality...
Čistě mechanické projekce počtu imigrantů do demografických předpovědí a z nich vyplývajících ekonomických (například důchodových) modelů jsou samozřejmě nesmyslné. Přehlížejí zkušenost z řady zemí (například Francie), kde vznikla uprchlická ghetta se statisíci (a v součtu miliony) lidí závislých na sociálních dávkách. Ke ghettům typu bruselské čtvrti Molenbeek patří i bezpečnostní rizika včetně terorismu a další vícenáklady. Ignorování sociokulturních předpokladů imigrace je neuvěřitelně nezodpovědné. To neznamená, že imigrace je vždy problém. Zažil jsem například v Austrálii důsledky rozsáhlé imigrace z jihovýchodní Asie. Nová komunita se kvalitně zapojila do společnosti a dnes skutečně patří k motorům jejího ekonomického růstu. Vzájemná „kompatibilita“ různých kulturně civilizačních okruhů je různá.
Co říkáte silvestrovským událostem v Kolíně nad Rýnem a dalších německých i evropských městech?
Ukázaly všem viditelně a symbolicky, že imigrace bez regulace a přísných podmínek představuje velmi hmatatelné bezpečnostní riziko, třeba s ohledem na rozdílné vnímání vztahů mezi pohlavími. Středověk s postmodernou opravdu nemusí jít dohromady.
Co říkáte reakcím německých politiků?
Ukazují, kam až může vést diktát politické korektnosti. Že může narušit fungování dokonce i tak pověstného byrokratického mechanismu, jakým je německý stát. Trvalo docela dlouho, než se veřejně přiznalo, co se stalo, a začalo se to řešit standardně, tedy podle zákona a principu rovnosti všech před zákonem. Pro německou veřejnost to byla důležitá zkušenost pro budoucnost, tedy pro možnost návratu ke zdravému rozumu.
Co se týče sexuálních útoků uprchlíků v Německu, publicista Jan Petránek řekl, že útoky na ženy jsou hluboko v mentalitě migrantů a uprchlíci mají hodnoty neslučitelné s našimi. Co o tom soudíte?
Nemám rád stoprocentně generalizující soudy, ale nepochybně postavení žen v řadě muslimských zemí, vnímání vzájemného vztahu pohlaví, sexuality, oblékání, komunikace je naprosto odlišné. Důležitým faktorem je i procentní zastoupení deklasované bezprizorní mládeže s nízkou úrovní vzdělání v řadě arabských zemí. Ano, se standardním životním stylem a hodnotovým systémem západního člověka je tato mentalita neslučitelná.
Psali jsme:
Objevily se zprávy, že německá policie nemá vyšetřovat „drobnou“ kriminalitu přistěhovalců...
Nemám samozřejmě možnost takové spekulace potvrdit či vyvrátit, ale v případě diktátu politické korektnosti by mě to nepřekvapilo, věci, které se nehodí do schématu, prostě neexistují. Dokázala-li politická korektnost destruovat standardní mechanismy i v Německu, jehož státní aparát je proslulý svou důkladností, dokáže to kdekoliv.
Šéfka Alternativy pro Německo Frauke Petry prohlásila, že by pohraniční stráž měla být připravena střílet uprchlíky, pokud to bude nutné. „Potřebujeme efektivní kontrolu (hranic), abychom zabránili neregistrovaným žadatelům o azyl ve vstupu do země z Rakouska. Žádný policista nechce střílet na uprchlíky a já si to také nepřeji. Ale střelba by měla být umožněna jako poslední možnost,“ prohlásila pro německá média šéfka AfD Frauke Petry. Souhlasíte s ní?
Stejně jako policie v běžných každodenních situacích jistě i ostraha hranic má léta přesná pravidla, jaké například donucovací prostředky může ve kterých situacích použít. S naší historickou zkušeností máme samozřejmě se střelbou na hranicích velký problém a negativní reminiscence. Nepochybuji, že v naprosté většině případů lze zabránit nelegálnímu překročení hranic jinými prostředky a použití zbraně je jen posledním prostředkem stejně jako v jiných bezpečnostních situacích. Je to typický „mediální kýč“. Jde o to, jasně a rozhodně zasáhnout vůči nelegální migraci a migranty rychle vracet.
Premiér Sobotka řekl: „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tihle lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych je na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.“ Co o tom soudíte?
Já nemám rád spojování pomoci v nouzi, solidarity a sociálního cítění s pravolevým schématem. Znám spoustu pravicově smýšlejících lidí, kteří nezištně pomáhají druhým. A jakkoliv jsem jasně proti nelegální migraci, nepochybuji, že migrační vlna jako taková přináší velké lidské utrpení včetně těch nejbezbrannějších, tedy dětí. Já bych ten výrok modifikoval tak, že mezi lidmi naivně a iracionálně vstřícných k masové migraci můžou být budoucí levicoví vůdci. Xenofobii a rasismus s pravicí nespojuji, to je pro mě extremismus. Za správný a pravicový pokládám realismus, tedy standardní fungování státu včetně sebeobrany a ochrany hranic, vědomí rozdílnosti civilizačních okruhů, eliminace bezpečnostních rizik, zejména terorismu a podobně.
Slovenský premiér Fico řekl, že nechce, aby na Slovensku vznikla nějaká ucelená muslimská komunita. Řekl, že existuje problém s integrací imigrantů, a také řekl, když to řeknu lidově, že si nevezme na triko, aby byly ženy na Slovensku sexuálně napadány. Co si o tom myslíte?
Řekl bych totéž, jen trošku jinak. Nepřát si sociálně vyloučená, kulturně a hodnotově antagonistická a bezpečnostně riziková ghetta je naprosto legitimní. Stejně jako počítat s možností sexuální agrese. Až na drobné nuance mezi populistickým a realistickým jazykem souhlasím.
Robert Fico také řekl, že absolutní většina běženců jdoucích do Evropské unie z Turecka jsou ekonomičtí migranti. „Trvám na svém postoji, že absolutní většina těchto lidí jsou ekonomičtí migranti (hovořil o migrantech jdoucích do Evropy z Turecka, pozn. redakce). Kdo má věřit člověku, který se necítil bezpečně v Srbsku, v Maďarsku ani v Rakousku, a tak šel až do Německa? Evidentně mu šlo o ekonomické zájmy,“ řekl Fico...
Řeknu to jednoduše: Pakliže uprchlíci nerespektují princip první bezpečné země a zjevně dominantně směřují do zemí podle charakteru sociálního systému a výše dávek, jde minimálně z části o ekonomickou migraci u všech včetně těch, kteří mohou mít též vážné jiné důvody k opuštění svých zemí. Zejména, je-li součástí tohoto jevu nelegální pohyb v evropském prostoru. Jestli v případě humanitárních problémů máme morální závazek pomoci, ekonomické motivy nárokové nejsou a práce s nimi je zcela autonomním právem jednotlivých zemí.
Psali jsme:
Mimochodem, co říkáte na výsledek slovenských voleb?
Žádnou radost z jejich výsledku nemám. Kromě upřímnému blahopřání kolegovi Sulíkovi, který si svou srozumitelnou a aktivní politikou zasloužil pěkný volební výsledek, pokračuje fragmentace slovenské politické scény. Nemůžeme mluvit o posílení pravice, ta je nadále hluboce rozštěpená, navíc oslabil i hegemon levice (který navíc garantoval i srozumitelné vystupování země navenek) a do centrální politiky pronikli extremisté. Myslím, že bychom se nad tím u nás měli velmi zamyslet. Jestliže kdysi Slovensko se zpožděním kopírovalo náš politický vývoj, v posledním období je to spíš naopak a analogický vývoj, tedy další pokračování fragmentace politického spektra, hrozí i u nás. V jaké podobě, to by bylo na delší analýzu.
Jak hodnotíte to, jak se k imigrační krizi stavějí EU a Německo? Jak se díváte na roli Turecka? Máme se s ním dohodnout, nebo nás bude vydírat? Není lépe postavit ploty chránící hranice?
Imigrační krize je pro EU velkým testem vnitřního fungování a akceschopnosti a rovnou říkám, že v něm EU naprosto propadla. Je to taková živá simulace všech principů, před kterými kritici překotné evropské integrace léta varovali. Demokratický deficit, absence autority institucí a osob, diktát falešných hodnot a odtržení od reality, neschopnost řešit krizové situace, potírání suverenity národních států…
Není vůbec přehnané říct, že tato krize otřásá EU v jejích základech. Pokud jde o Turecko, je třeba k němu přistupovat realisticky: tedy bez iluzí, v žádném případě se nenechat vydírat, ale spolupracovat na principu „já pán, ty pán“. Dovedu si představit i pomoc včetně finanční, ale za jasně stanovených podmínek. Jasné zajištění ostrahy první skutečně funkční schengenské hranice (a ta řecká to není a nebude) by pomohlo jak situaci jako celku, tak i finesám diplomatických jednání. Otázka plotu je jen otázka technického řešení.
Hovoří se o tom, že Turecko podporuje Islámský stát (obchoduje s ropou) i imigrační vlnu do Evropy. Co o tom soudíte?
Nevím, nemám přístup k analýzám tajných služeb k tomuto tématu. Těžko rozlišuji mezi informacemi a propagandou o Erdoganově režimu. Co je však zřejmé, je to, že v Turecku kvete byznys s lidmi ve velkém a země není schopna či nechce se tomu jasně postavit.
Též se objevila tvrzení, že migrační vlnu do Evropy podporují USA a podporují ISIS proti Asadovi…
Nemám rád konspirační teorie a schéma, které nese typický rukopis kremelské propagandy. Já si prostě myslím, že obamovská politika na Blízkém východě byla fatálně špatná, hloupá, neefektivní. Celá ta politika vývozu demokracie, podpory destrukce letitých režimů bez reálného pohledu nenahrazujeme něco špatného něčím ještě mnohem horším a nestabilním. Světová spiknutí ale nevyhledávám, spíš vidím chyby, hloupost, politickou mizérii.
Andrej Babiš řekl, že příliv uprchlíků do EU se musí zastavit úplně. Nemáme podle něj povinnost a v tuto chvíli nemůžeme vůbec nikoho přijímat. Musíme prý v první řadě zaručit bezpečnost našich občanů. Ptá se, proč by z bohatství evropských zemí tvořených po generace měli žít lidé bez vztahu k hostitelské zemi a kultuře – lidé, kteří představují bezpečnostní riziko a jejichž touhou není asimilace, ale rozvrat evropské kultury. Podle Babiše není možné, aby Evropané měli menší práva než přistěhovalci, a je vyloučeno, aby se přizpůsobovali uprchlíkům. Jaký je váš názor?
Nevím, jestli lze příliv úplně zastavit, rozhodně se to nestane samo. Jde o to jak, o řešení, to Babiš neříká. Jinak v podstatě souhlasím. Jde v podstatě o truismy, věci, které by měly být samozřejmé.
Psali jsme:
Předseda SPD a poslanec Tomio Okamura říká, že neexistují umírnění muslimové a že islám je zločinná ideologie. Podle něj by bylo třeba ihned všechny islámské migranty vrátit zpět do mateřských zemí a byl by pro vyhoštění i potomků těchto migrantů, kteří se v Evropě narodili. Rusové jsou prý de facto naši jediní upřímní silní spojenci v souboji s radikálním islámem. Každý muslim je podle něj bezpečnostním rizikem a skutečně časovanou bombou. Co si myslíte o tomto?
Umírnění muslimové zjevně existují, existují „soft“ verze tohoto náboženství i velmi tvrdý „hardcore“. Pakliže arabský svět kdysi sehrál zásadní roli při zachování a předávání antického dědictví (zejména řecká a římská filozofie a věda), v oblasti náboženství nevnímám islám jako nějaký velký duchovní počin, spíše jako úpadkovou synkrezi. Problém bezpečnostního rizika není v tom, že každý imigrant a každý muslim je rizikový, nýbrž v tom, že těch rizikových může být relativně dost, a významné bezpečnostní riziko může představovat i relativně malý počet. Pěknou zkratkou je Klausovo rozlišování mezi islámem a islamismem.
Pokud jde o Rusko, rozhodně není naším jediným spojencem (natož pak upřímným), v mnoha ohledech pro nás představuje bezpečnostní riziko. Ale právě v oblasti boje proti islamismu a ISIS je přirozeným spojencem. Snahou o takové spojenectví je racionální politika při obhajobě našich zájmů.
Vidíme, že Schengen je věc pro dobré počasí, ale když přijde bouřka, prosakuje a valí se přes něj povodeň. V okamžiku, kdy EU hranice nijak nehlídá, cizí lidé libovolně bez jakékoli registrace překračují hranice a pohybují se po Evropě. Současně vidíme, že už nyní jsou v západní Evropě obrovské muslimské komunity podhoubím pro terorismus. Neměl by si náš stát vzít zpátky pravomoc, kdo může vstoupit na naše území? V okamžiku, kdy není chráněna vnější hranice EU? První je věc, že kontrolou hranic zamezíme přílivu uprchlíků, a druhá věc, že v západní Evropě jsou občané EU muslimského vyznání, kteří jsou zapojení do hnutí teroristů. Ale muslim, který žije třetí generaci v Německu a je třeba terorista, může libovolně překročit hranice naší země, nikdo ho na hranicích nezkontroluje, nezadrží a zde může u nás něco spáchat. Jedním ze znaků suverénního státu je, že kontroluje své hranice a kontroluje právo na svém území, které je vytyčeno hranicemi. Jakmile někdo poruší zákon u nás, překročí hranice, tak už náš stát toho člověka těžko potrestá...
Je celkem banální a jasné, že zóna volného pohybu typu Schengenu může fungovat jen tehdy, funguje-li ochrana její vnější hranice. Vy narážíte na existující muslimské komunity s radikály a teroristy, které už dnes v Evropě jsou. Myslím, že si vždy musíme stanovit priority: Tou první je vnější ochrana Schengenu a eliminace rizika infiltrace a ovlivňování dění uvnitř ze strany ISIS. Pokud toto trvá, je Schengen přímo ohrožen. Jestliže by se podařilo tuto vnější ochranu ustavit, je tu jistě i vámi uvedený problém, který musí být zmapován v rozsahu a míře rizika a musí být vyhodnoceno, zda k jeho eliminaci stačí bezpečnostní opatření uvnitř jednotlivých zemí, či jestli pro eliminaci rizika „migrace“ tohoto rizika uvnitř Schengenu je třeba učinit nějaká bezpečnostní opatření. Já osobně proti obnově některých standardních funkcí národních států nejsem, jakkoliv jsem radostným konzumentem volného pohybu. Je to otázka přesného vymezení hranice.
I kdybychom nepočítali současnou migrační vlnu, tak již před ní existovaly odhady, že v západní Evropě budou mít muslimové většinu do 40 let. Takže v Německu, Francii, Británii, Belgii, Nizozemí a tak dále mohou nastavit muslimská pravidla a právo šaría. Budou ovládat velké země EU a pak muslimské zásady mohou prosazovat vůči nám. Není pro nás EU z tohoto důvodu hrozbou a není pro nás řešením vystoupit z EU a utvořit nějaké uskupení států kolem Visegrádu a části Balkánu a dalších států střední a východní Evropy, které by se tomu ubránily?
Dlouhodobou neudržitelnost současného uspořádání EU osobně nevidím pouze v oblasti uvedených demografických trendů, problémů je mnohem více, těmi základními jsou samotný institucionální rámec EU, demokratický deficit, absence legitimity rozhodování a podobně. Oč prozíravější byla kritika tohoto uspořádání ze strany některých lidí (u nás zejména Václav Klaus), o to více nám chybí scénář alternativní. V uskupeních typu Visegrádu ho já nevidím. Vidím ji v nalezení přesně té úrovně integrace, která je celoevropská a smysluplná, tedy v návratu zhruba o dvacet let zpět, ve výrazném posílení role národních států a důrazu na volný obchod a společný trh. Nikoliv v budování řady ideově antagonistických uskupení v Evropě. A také v obnovení role NATO v jeho klasické podobě. Nepatřím v tomto směru k těm, kteří pošilhávají na východ, a problém vyhládlého ruského medvěda v případě totální fragmentace Evropy vnímám jako velmi vážný.
autor: Lukáš Petřík
