Miloš Zeman ve svém vánočním projevu řekl: „Vážení a milí spoluobčané, blížím se zvolna k závěru svého dnešního vystoupení. Zaujalo mě Centrum pro výzkum veřejného mínění, které uveřejnilo pořadí institucí podle míry důvěryhodnosti mezi občany. Takže na prvním místě je armáda, za ní policie. Na posledních místech je televize, dále tištěná média, dále neziskové organizace a konečně církve. Asi s 25 procenty důvěryhodnosti.

To mě přivedlo k tomu, že jsem si osvojil krásný termín ‚lepšolidé‘, který jsem nedávno zaslechl. Lepšolidé jsou ti, kteří se považují za něco lepšího než my ostatní a kteří nám neustále radí, co máme dělat, a kteří své názory považují za nadřazené názorům těch druhých.

Když se ovšem na strukturu lepšolidí podíváme, tak vidíme, že například sdělovací prostředky jsou mnohdy složeny z komentátorů, kteří každý den píší o něčem jiném a přitom pořádně ničemu nerozumí. A tito lidé nám chtějí radit. A totéž se samozřejmě týká i neúspěšných politiků.“

Termín, který Zeman použil, vadí některým umělcům, novinářům a komentátorům. Kupříkladu bývalý velvyslanec Michael Žantovský říká: „Jediný problém s termínem ‚lepšolidi‘ je, že cítit se jako lepší člověk ve srovnání s tím, kdo ten termín používá, není zase tak příliš těžké.“