Premiér Bohuslav Sobotka po jednání vlády řekl, že rozhodnutí soudu je pro kabinet nemilým překvapením, se kterým rozpočet nepočítá. "Požádal jsem ministra financí a ministryně spravedlnosti a práce, aby připravili na příští jednání vlády konkrétní návrh postupu, který by vláda v této věci zvolila. Je potřeba analyzovat právní a ekonomické aspekty celé věci," uvedl Sobotka. 
    
Zatím není jasné, zda platy soudců plošně dorovná Ministerstvo spravedlnosti, nebo budou muset jednotlivě podávat žaloby. Na chybu při stanovení platové základny, od které se odvíjejí platy soudců, upozornily brněnské soudy už před dvěma lety. 
    
Ministerstvo práce argumentuje tím, že počítá platy ústavních činitelů podle platného textu zákona. Text zákona podle ministerstva stanoví, že se platy ústavních činitelů vypočítávají z průměrné hrubé měsíční mzdy fyzických osob, zatímco NS určil, že by se měly odvozovat z jiné veličiny - průměrné hrubé měsíční mzdy - přepočtené počty. 
    
ČSÚ pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Ministerstvo údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž. 
    
Chybný výpočet se dotýká kromě soudců i platů zákonodárců či předsedů významných státních úřadů. Například poslanci by tak mohli podle Lidových novin mít měsíčně více téměř o 5000 korun, ministři o 7000 a prezident či předseda Ústavního soudu o 13.000 korun. Soudci jako jediní z dotčených neměli od roku 2011 zmrazené platy, takže se mohou domáhat doplatku mzdy i zpětně, uvedl deník.