Kterou z těchto osobností byste chtěli za prezidenta? Anketa
Podle prvního místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska jde v případě Krymu o anšlus, opět to na ČT i zopakoval. „Pokud skutečně přistoupíme na to, že na základě lokálního hlasování může být napadeno suverénní území, pak jsme v ohrožení,“ varoval. Česká republika má podle jeho slov také své menšiny a také má zkušenosti s „agresorem z Východu“, a tak by na ni postupně mohlo dojít.
I podle dalších kritiků ruského postupu byly porušeny smlouvy a zákony, proto referendum považují za neplatné. „Podle jaké ústavy by se ale mělo konat referendum?“ zeptal se bývalý tiskový mluvčí Václava Klause Petr Hájek. Žádná ústava podle něj v oblasti Ukrajiny neplatí, když zde vládne pučistická vláda.
„Tady je platná garantovaná mezinárodní smlouva z roku 1954 a ta byla jednoznačně porušena,“ míní Kalousek. Jenže podle Hájka nemůže platit taková smlouva, když v podstatě padla ústava. „Vy chcete říct, že tam platí nějaké zákony? Dokonce nějaká ústava?“ obrátil se na oponenta. „Pane Kalousku, pokud si to fakt myslíte, pak se děsím, že jste v ústavodárném sboru České republiky.“
„Jediný, kdo by mohl chtít ten Krym zpátky, by byl Sovětský svaz,“ opáčila však Natalia Churikova, novinářka z Rádia Svobodná Evropa. „Já také vím, že pan Putin se netají ambicemi rozšířit svůj vliv do bývalých sovětských satelitů,“ zastal se jí Kalousek s tím, že se momentálně cítí ohrožen stejně jako spousta Ukrajinců.
Kdo byl na Krymu dříve, Ukrajina nebo Rusko?
Je ovšem otázka, ke které zemi Krym spíše patří, a to ať už národnostně, nebo historicky. „Trošku si zopakujte dějepis. Na Krymu byl pokřtěn svatý Vladimír v desátém století. To je srdce Ruska,“ ozval se Hájek. Na to mu však Kalousek s úsměvem opáčil, že má sice pravdu, ale vždy to byla Kyjevská Rus. „Není pravda, co se tady mainstreamově říká, že je to až od Kateřiny Veliké,“ pokračoval pak Hájek. „Byl tam pokřtěn svatý Vladimír, to by vám jako katolíkovi nemělo být jedno,“ napomenul exministra financí.
Co vás nejvíc štve na České republice?Anketa
Do pořadu byl pozván i Alexandr Barabanov, muž žijící v Kyjevě, který je však národností Rus. Ten ruský nátlak odmítl, naopak zkritizoval ty, kteří způsobili řadu demonstrací, jež vyvrcholily mimo jiné odjezdem Viktora Janukovyče ze země.
Podle Barabanova na Krym Rusové nevtrhli – to by totiž znamenalo, že došlo k násilí. A to odmítá, dokládá to názory místních. „Nesmíte to srovnávat s rokem 1968, ale s rokem 1945,“ vysvětloval v pořadu. Podle něj na Ukrajině působí mnoho nacionalistických stran, které usilují o život menšinám, například i volyňským Čechům.
Kyjevu prý momentálně vládnou fašisté. „Vím jako jediný z vás, co to znamená, když fašisté řádí v ulicích,“ řekl Barabanov. V tom se ho zastal i bývalý vicekancléř Hájek. Podle něj na Majdanu byli i nezaměstnaní, kteří dělali fašistům „křoví“. Inkasovali za to pak „plat“ v eurech. Kdo je ale poslal? „Když to jsou eura, tak je dost možné, že to jde z Evropské unie,“ míní Hájek.
„Jste důstojnými zástupci agresorů už jen v tom vyjadřování,“ opřel se do obou diskutujících Kalousek. „Nejsem zástupcem agresorů,“ odvětil mu však Barabanov. „Jsem občanem Ukrajiny a ta válka se odehrála pod mými okny.“
Fotogalerie: - Máte slovo
Když se povede tento anšlus, nebude to poslední
Debata se začala čím dál více vyostřovat, až musela zasáhnout i moderátorka Michaela Jílková. Nakonec požádala jednoho muže v publiku, aby odešel, protože ruší. Ten si podal ruku s exministrem Kalouskem a nakonec skutečně studio opustil.
Diskuze se však o moc nezmírnila. „Jestli bude Rusko cítit, že se mu hranice NATO, potažmo EU bude příliš blížit, tak se nedivte, jak jedná,“ varoval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. „Já se především bojím, že pokud se putinovskému Rusku povede první anšlus, tak to nebude poslední anšlus,“ odpověděl mu Kalousek s tím, že Česko je podle něj na „Putinově seznamu“ také.
Jenže podle Ukrajince Barabanova nemá Ukrajina jinou možnost než spolupracovat právě s Ruskem. „Ukrajina je partner pro Rusko, ne pro Evropu,“ míní. Evropská unie podle něj Ukrajinu akorát vymačká až na krev a nakonec ji odkopne. „Ukrajina je pro Rusko strategický partner,“ dodal. Navíc podle Hájka nakonec nejvíce zapláčou obyčejní Ukrajinci. „Prostí lidé, kterých se to dotkne, se propadnou do nezaměstnanosti kvůli honění trik těch údajných bojovníků za lidská práva,“ varoval s tím, že agresor je ve skutečnosti jinde – na Západě.
„Já to strašení Ruskem odmítám, já veškeré strašení odmítám. Jestli se má ta Ukrajina vyřešit, ať se vyřeší sama. Netahejme do toho Západ ani Východ,“ uzavřel diskusi Kováčik.
Dále v pořadu zaznělo:
Miroslav Kalousek: „Kosovo k tomu nelze přirovnat, protože uznáním Kosova byl jeden stát rozdělen na dva uznáním hranic, aniž by byly změněny hranice třetího státu.“
Natalia Churikova: „Já myslím, že mnoho lidí šlo na Majdan kvůli evropským hodnotám.“
Miroslav Kalousek: „Já jdu zítra do nemocnice na Karlově náměstí se podívat na ty pomordované chudáky. Chcete říct, že je tam pomordovali fašisté?“
Alexandr Barabanov: „Proč děláte toto politické gesto? Proč se neléčí na Ukrajině?“
Petr Hájek: „Já nemám úctu k těmto vybraným panem Pánkem, kteří se sem dostali bez pasu. Kdo je vybíral, pane Kalousku, vy?“
Miroslav Kalousek (s úsměvem): „Ne.“
Petr Hájek: „Tohle se v civilizovaných zemích řeší volbami, ne převratem a najatými snipery ze Západu.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pan
