„Tvorba hrůzostrašné politické ‚novořeči‘ v té či oné době je proces, nad kterým bychom neměli jen tak s úsměvem mávnout rukou. Měli bychom zpozornět a zůstat ostražití,“ míní Chrastina. A připomněl britského spisovatele George Orwella, který ve svém díle ukázal, k čemu potřebují globální diktátoři novořeč a jak nebezpečnou a duchovně smrtící zbraní by mohla být v rukou budoucích globálních vládců. „Svým způsobem předpověděl i současnou ‚politickou korektnost‘,“ dodává.
Sám si nyní všímá, jak ve veřejném prostoru zaznívá slovo „lepšolidi“, tedy lidé, kteří od těch normálních lidí mají být čímsi lepší. Už jenom to je podle Chrastiny podezřelé a musí to normální většinu národa naštvat. „Vzápětí se začaly názvem ‚lepšolidi‘ navzájem častovat obě části našeho ideologicky nakřivo rozpolceného národa. Původní význam měl být otočen, to média předvádějí často,“ uvedl a připomněl, že Zeman tímto slovem souhrnně nazval menšinu zvanou „pražská kavárna“. „A kavárna začala mít problém, protože nejhorší je, když se vám někdo nakonec začne smát. Nezbylo jim než se pokusit hodit ten ironicky posměšný termín na ty druhé,“ doplnil publicista.
Něco podobného jsme tu prý už jednou měli. Chrastina vzpomněl své útlé mládí, kdy nám někteří propagandisté s vážnou tváří říkali, že komunisté jsou lidé zvláštního ražení. „Říkalo se také ‚kdo nejde s námi, jde proti nám‘ a za projevy nesouhlasu se buď vyhazovalo z práce, nebo rovnou zavíralo, tak lidé raději drželi hubu a krok,“ napsal a doplnil, že se zpívalo „všichni jsme mladí, měšťácký západe, mladý je každý komunista“.
„Že by konečně vymysleli elixír mládí? Nehlásají dnes něco podobného zrovna Piráti?“ poznamenal Chrastina. Nebo připomněl, jak měli ve školních třídách jakási dětská politická školení, na nichž se dozvěděli, jaký hrdina byl Pavlík Morozov a že udat své rodiče za „nevhodné politické názory“ je správné. „Došlo mi, že spolu s ‚lepšolidmi‘ to tu prý máme celé znovu,“ zdlraznil.
Čas tu chorobu podle něj nevyléčil a choroba jen znovu metastázuje. Ovšem změnila název. „Soudruzi noví marxisté se poučili ze svých starých chyb. Obnovené skauty neruší, ale vnikají do jejich vedení pokud možno tak, aby si toho nikdo nevšiml. A nejde jen o skauty, podobné je to i s některými učiteli ve školách,“ podotkl s tím, že nový název staré choroby je „levicový liberalismus“.
„Naznačil jsem, kdo asi ti naši noví ‚lepšolidé‘ čili nadlidé nejspíše budou. Celé to velice připomíná politický vývoj, který u nás probíhal po únoru 1948. Historie se zákeřně vrací,“ konstatuje Chrastina, podle kterého hlasatelé tzv. nového světového řádu jsou z popela vstalí učedníci utopistického mýtu o všeobjímající rovnosti, volnosti a bratrství. „Je to tím, že veškerý lidský pokrok je závislý na přírodou daných nerovnostech. Pokud bychom takové nerovnosti násilně a do důsledků odstranili, lidstvo dříve či později ztratí schopnost vyvíjet se, zdegeneruje a zahyne,“ napsal Chrastina na závěr s tím, že možná si to někdo velmi přeje.
Původní zdroj ZDE
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
