„Tvorba hrůzostrašné politické ‚novořeči‘ v té či oné době je proces, nad kterým bychom neměli jen tak s úsměvem mávnout rukou. Měli bychom zpozornět a zůstat ostražití,“ míní Chrastina. A připomněl britského spisovatele George Orwella, který ve svém díle ukázal, k čemu potřebují globální diktátoři novořeč a jak nebezpečnou a duchovně smrtící zbraní by mohla být v rukou budoucích globálních vládců. „Svým způsobem předpověděl i současnou ‚politickou korektnost‘,“ dodává.
Sám si nyní všímá, jak ve veřejném prostoru zaznívá slovo „lepšolidi“, tedy lidé, kteří od těch normálních lidí mají být čímsi lepší. Už jenom to je podle Chrastiny podezřelé a musí to normální většinu národa naštvat. „Vzápětí se začaly názvem ‚lepšolidi‘ navzájem častovat obě části našeho ideologicky nakřivo rozpolceného národa. Původní význam měl být otočen, to média předvádějí často,“ uvedl a připomněl, že Zeman tímto slovem souhrnně nazval menšinu zvanou „pražská kavárna“. „A kavárna začala mít problém, protože nejhorší je, když se vám někdo nakonec začne smát. Nezbylo jim než se pokusit hodit ten ironicky posměšný termín na ty druhé,“ doplnil publicista.
Něco podobného jsme tu prý už jednou měli. Chrastina vzpomněl své útlé mládí, kdy nám někteří propagandisté s vážnou tváří říkali, že komunisté jsou lidé zvláštního ražení. „Říkalo se také ‚kdo nejde s námi, jde proti nám‘ a za projevy nesouhlasu se buď vyhazovalo z práce, nebo rovnou zavíralo, tak lidé raději drželi hubu a krok,“ napsal a doplnil, že se zpívalo „všichni jsme mladí, měšťácký západe, mladý je každý komunista“.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab