Jistý pocit rozčarování tehdejší herec hradeckého divadla cítil již v listopadu 89. Když zjistil, že stávku v divadle společně s ním odhlasovávají i dříve naprosto konformní členové Komunistické strany. 

Právě to podle Čecha dovedlo republiku do současné nepříznivé situace. „Víte, zakládající členové OF byli máničky z hospod, pardubičtí chartisté a divadelníci, ale z těch, co jsou v politice dnes, takřka nikdo. Ti se nabalili, až když si byli jisti, že je to bezpečné. Zemi dnes mají v rukou lidé, které nikdo nevolí, různí mafiáni, kterým jde jen o peníze, politiku berou jen jako způsob, jak je vydělat nebo rovnou ukrást, a řada politiků, policistů i soudců jim to umožňuje. Je to katastrofa," říká pro Deník zklamaně Vladimír Čech.

Pro Vladimíra Čecha polistopadový vývoj znamená překvapení a rozčarování. „Jestli to, v čem žijeme, má být demokracie, tak to je smutné. Ať lidé volí nebo nevolí, výsledek je v mírných obměnách stále tentýž. A takhle jsme si to před těmi 22 lety rozhodně nepředstavovali," uvádí známý moderátor.

Nejhroznějším zjištěním pro něj je prý to, jak se kapitalismus a socialismus v té podobě, jaké se nám jich dostává, nesmírně podobají. Přestože i Vladimír Čech uznává, že v některých zemích je situace o něco lepší, tak všude podle něj však vládne honba za penězi, neuvěřitelný mamon úzké skupiny lidí, který společnost rozežírá zevnitř.

„U nás jsou navíc vymahatelnost práva nebo úcta k zákonům na tak nízké úrovni, že to podrývá všeobecnou morálku. Různé signály svědčí o tom, že svět je zralý pro zásadní změnu a já doufám, že se to stane i u nás," přeje si Vladimír Čech.