„Prezident Edvard Beneš učinil na konci září 1938 ono osudové rozhodnutí, které opřel o dva argumenty. Vnímal, že sami proti všem se efektivně bránit nemůžeme a Československo by bylo alibisticky označeno za startéra nového válečného konfliktu. Dalším minusem byla téměř třímilionová komunita československých Němců. Většina z nich by podle Beneše ve svém fanatismu téměř s jistotou rozpoutala občanskou válku s cílem pomoci Hitlerově agresi,“ podotkl Carbol.