Chmelař se domnívá, že lidé díky němu pochopí, že EU může být prospěšná. Problém s rozdíly v kvalitě zboží pro různé trhy v členských zemích EU podle něj mohou uspokojivě vyřešit pouze společná unijní pravidla.
„V případě, že se objevuje nějaké přeshraniční diskriminační jednání, tak to prakticky nikdo jiný než EU nemůže řešit,“ uvedl Chmelař. „Mohli bychom být totální popelnice celé Evropy, ale neměli bychom jedinou pravomoc, jak s tím něco dělat. Nemohli bychom se obrátit na jednu zemi, protože toto není problém jedné země, je to problém celého evropského trhu,“ doplnil.
Problém různé kvality zboží podle něj vznikl přístupem jednotlivých nadnárodních řetězců a potravinářů k zákazníkům. Odlišnosti ve složení výrobků dokazuje i několik studií, jednu z nich zpracovalo české ministerstvo zemědělství.
Státy V4 se minulý týden v Budapešti shodly na tom, že budou naléhat na Evropskou unii, aby se otázkou zabývala. Slovenský premiér Robert Fico problém ve čtvrtek řešil s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Ten slíbil, že komise bude tématu věnovat plnou pozornost.
„Řekl velice jasný politický závazek, že se tomuto tématu chce věnovat, že se chce sejít se všemi premiéry V4 již během září. Spatřuje v tom možnost ukázat, že občané střední a východní Evropy nejsou občané druhé kategorie,“ komentoval Chmelař Junckerův postoj.
Společný postup zvolila V4 i při jednání o přemístění unijních agentur, které se budou kvůli odchodu Británie z EU stahovat z Londýna
Spolupráce zemí visegrádské skupiny v EU podle Chmelaře funguje i u jiných témat, než je kvalita potravin. Středoevropskou čtveřici zemí spojoval například postoj k migraci a odmítání kvót pro rozdělování uprchlíků. Tím si však v EU vysloužila kritiku a nálepku potížistů.
Chmelař tvrdí, že V4 není jen spolkem, který si stěžuje. „Ta témata, u kterých hledáme společná řešení, ale zároveň si na ně nestěžujeme, zkrátka nejsou tolik vidět,“ uvedl. Roli středoevropských států vidí například v jednání o sbližování mezd a životní úrovně v různých členských zemích.
Společný postup zvolila V4 i při jednání o přemístění unijních agentur, které se budou kvůli odchodu Británie z EU stahovat z Londýna. „Nejlépe obě, ale minimálně jednu bychom chtěli mít v zemi visegrádské skupiny,“ řekl. Slovensko se uchází o Evropskou lékovou agenturu (EMA), zbylé tři země Visegrádu chtějí Evropský bankovní úřad (EBA).
Chmelař připustil, že umístění agentur nebude jen o získání podpory dalších zemí EU. Každý ze států, který chtěl jeden z úřadů, musel předložit přihlášku, v níž dokládá, že plní řadu kritérií. Hodnotí se například přístup na trh práce, k sociálnímu zabezpečení a zdravotní péči. Přihlášky vyhodnotí EK, má na to čas do září. „Půjde o srovnání těch jednotlivých parametrů,“ řekl Chmelař. Konečné rozhodnutí pak bude v rukou členských zemí.
Psali jsme:
autor: mp
