Proevropská strana PAS drtivě ovládla víkendové parlamentní volby v Moldavsku, když získala těsně nad 50 % hlasů. Hlavní opoziční uskupení, Patriotický blok vedený bývalým prezidentem Igorem Dodonem, dosáhlo kolem 24 % hlasů a označilo výsledek voleb za zmanipulovaný.
Před volbami byly některé proruské strany vyloučeny z účasti kvůli podezření z nezákonného financování. Kritici tvrdí, že to oslabilo pluralitu volebního pole. Moskva byla taktéž obviněna z dezinformačních kampaní, financování prokremelských struktur a snah o rozvracení hlasování. Několik bombových hrozeb a kyberútoků přišlo v den voleb.
Kreml naopak kritizuje omezený přístup moldavských občanů žijících v Rusku k volebním místnostem, když v Rusku byly otevřeny jen dva volební okrsky. Hlasování moldavské diaspory se totiž ukázalo jako klíčové a tamější voliči většinově podpořili proevropské strany.
Jakou funkci by si zasloužil Petr Fiala po konci v úřadu předsedy vlády?Anketa
Že nebyly parlamentní volby v Moldavsku úplně čisté, podobně jako prezidentské volby v Rumunsku, si myslí i Pavel Šik, podle nějž do voleb mimo jiné jednoznačně zasahovaly evropské politické špičky.
„Vrchní evropská diplomatka Kallas vyslala před volbami Moldavanům jasnou zprávu, že se EU vmísí do voleb v Moldavsku, ale jen proto, aby si moldavský lid sám mohl zvolit svou budoucnost bez vměšování,“ tvrdí Šik a cituje slova Kaji Kallasové.
„Moldavský lid má právo zvolit si svou budoucnost bez jakéhokoli vměšování. Proto rozšiřujeme rozsah a působnost partnerské mise EU s cílem posílit odolnost Moldavska. Na místě máme nyní specializovaný tým, který Moldavsku pomáhá řešit nezákonné financování v souvislosti s volbami. A nedávno jsme vyslali skupinu odborníků, hybridní tým rychlé reakce, na podporu Moldavska proti zahraničnímu vměšování,“ citoval Šik Kallasovou a dodal, že „Orwell by to nenapsal lépe“.
Šik si všímá, že v Moldavsku se svět podobně jako jinde rozdělil na dobré a špatné, přičemž opozice by údajně zemi dovedla do ruského pekla. „Podle mě není moc chytré dělit svět pouze na bílou a černou i proto, že gruzínský HDP minulý rok rostl o 9,4 %, zatímco HDP Moldavska o 0,1 %. Informovanější Moldavané tak mohli usoudit, že by bylo lepší být na té temné straně a mít se dobře,“ přemýšlí ekonom.
Každopádně tomuto směřování se zabránilo, a to „super demokratickými“ postupy, jak ironicky píše Šik. „Třeba tak, že se ‚nevměšovací“ EU specializovaný tým se skupinou EU odborníků vmísil a pomohl těm bílým úspěšně vyřadit 2 dny před volbami z voleb 2 strany po těch dvou už zakázaných, což nejenže oslabilo opozici, ale je i výborný instrument k demotivaci voličů,“ pojednává Šik o jednotlivých kontroverzních krocích.
„Také bylo velice nápomocné znepřístupnit volební místnosti pro ca 140 tisíc Moldavanů, kteří žijí v Podněstří, té ošklivé proruské enklávě. Geniální bylo přeložení volebních místností dál od hranic večer před volbami, vytvořit přísné bezpečnostní kontroly na hranicích, kolony s čekací dobou několika hodin nebo zavřít hlavní mosty kvůli opravám a zrovna včera hlášeným bombovým útokům. Tak se demokraticky zajistilo, že bylo z této enklávy odevzdáno pouze 12 tisíc hlasů,“ informuje ekonom.
Nejstrašidelnější věci se ale děly kolem možnosti volit v zahraničí, která přitom moldavské volby v zásadě rozhodla. „Asi nejúspěšnější demokratický tah, který lze rafinovaností přisoudit specializovanému ‚nevměšovacímu“ EU týmu, bylo otevřít v Rusku, kde žije dle ruské Federální migrační služby 550 tisíc Moldavanů, pouze 2 volební místnosti, zatímco v západní Evropě a USA skoro 200 volebních místností. Skvěle demokraticky se tak podařilo, že i přes obrovské fronty během otevírací doby stihlo odevzdat svůj hlas v Rusku pouze ca 4 tisíce voličů, zatímco v západní Evropě a Americe nečekaných a rekordních ca 270 tisíc, a to se při celkově malém počtu voličů Moldavska počítá,“ upozorňuje Šik na obrovský nepoměr.
A situace nabídla i takové zvláštnosti, že v některých zemích odvolilo více Moldavanů, než tam podle posledních informací vůbec žilo. „Podařilo se tak bravurně zajistit, že z Ruska byl započten prakticky stejný počet hlasů, jako třeba z Portugalska (4 tisíce), kde dle posledních dostupných oficiálních statistik portugalské Agentury pro integraci, migraci a azyl z roku 2021 žije celkem 2 430 Moldavanů,“ nechápe výsledky Šik.
I v jiných zemích byla situace zvláštní, když v nich volilo téměř 100 procent Moldavanů a většina samozřejmě dala hlas vládnoucí straně PAS. „Nejen v Itálii se podařilo docílit fantastických 79 828 hlasů, z čehož přes 80 procent obdržela vládní strana. Nadšení bylo tak veliké, že hned po otevření volebních místností dle některých dezinformačních zpráv již byly urny napůl zaplněné i přesto, že v Itálii nelze v moldavských volbách volit korespondenčně. I v Německu se podařila rekordní volební účast Moldavanů, když z oficiálních 39 128 tam žijících Moldavanů odvolilo skvělých 38 012 lidí,“ pokračuje s čísly Šik.
Tým EU navíc zamítl dohled nad volbami řadě mezinárodních organizací, čímž si výsledek voleb mohl pohlídat. „V neposlední řadě nelze nezmínit výborné rozhodnutí volební komise, zvané ve specializovaném EU týmu ‚pojistka‘, a to odepřít dohled nad volbami více než 30 mezinárodním organizacím a 120 jednotlivým pozorovatelům pocházejícím z více než 50 zemí, včetně Ruska, USA, Švýcarska, Bulharska, Finska, Maďarska, Španělska a Řecka. Jen tak lze docílit tu správnou důvěru ve volební systém a demokracii,“ píše sarkasticky ekonom.
Volby tak dopadly pro evropské vměšovatele a vládní stranu naprosto skvěle. V samotném Moldavsku (včetně Podněstří) bylo dle volební komise odevzdáno ca 1,3 milionu hlasů, z čehož vládní PAS dle volební komise získala 44,13 %, hlavní opoziční blok 28,26 % a další tři opoziční strany 21,29 % hlasů, tj. přes 6 % hlasů propadlo. „Teoreticky by si tak mohla opozice dělat nějaké nároky na vládnutí,“ spekuluje Šik a dodává, že tomu všemu zabránily právě hlasy ze zahraničí.
„Z 264 tisíců hlasů, o kterých se mluvilo včera, se nakonec vyklubalo skvělých a nečekaných 276 tisíc zahraničních hlasů a vládní strana PAS dokázala získat krásných ca 80 %, což pro ni udělalo skvělých 30 % jejích celkových hlasů. A ošklivý hlavní opoziční blok ostrouhal, když mu z Ruska díky skvělým opatřením nepřišlo víc než ca 2,6 tisíc hlasů,“ srovnává Šik obrovský nepoměr.
„EU tak svůj strategický boj o Moldavsko – stejně jako před časem o Rumunsko – čestně a demokraticky vyhrála,“ pokračuje ironicky a znovu vyjmenovává, jaké totalitní nedemokratické praktiky k výsledku vedly.
„Díky těm 300 milionům na volební kampaň PAS a specializovanému evropskému týmu a evropské skupině odborníků a výjimečnému stavu a zákazu 6 televizních stanic a zablokování 50 webů a cenzury na sítích a omezení volebních místností v Rusku a zablokování voličů z Podněstří a ostatním skvělým volebním nástrojům se přiblížila na úroveň voleb svého velkého nepřítele, jen z té demokratické strany, a proto je to v pořádku. Prostě demokracie v dobách geopolitické války, vole,“ dodává ekonom.
V dalším textu se Šik ohrazuje proti tvrzením, že zastává proruské postoje a opakuje, že jen informuje o prokazatelných zásazích do moldavské demokracie a snaží se tím bránit demokracii jako takovou.
„Chápu složitou geopolitickou situaci i válečný fanatismus, který nás dennodenně obklopuje. Ale přesto všechno je nutné zachovat právě to, co údajně brání ti, kteří mě napadají. Když kritizuju volební machinace, není to naříkání nad prohrou stran, které český mainstream v Moldavsku nazývá proruskými,“ vysvětluje Šik a dodává, že proruské jsou stejně jako u nás a jinde označeny strany s „nesprávným“ názorem na Ukrajinu nebo EU.
„Pokud některé skutečnosti v Moldavsku na základě zpráv z Moldavska kritizuju, tak je kritizuju ze stejného důvodu, jako jsem kritizoval zrušené volby v Rumunsku, mediální očerňování AfD v Německu před evropskými volbami nebo pokus o cenzuru u nás ze strany současné vlády při vypínání ‚proruských‘ webů atd.,“ upozorňuje Šik, že mu jde o samotnou podstatu demokracie.
Protože pokud je demokracie někde postupně potlačována, paradoxně při údajné ochraně demokracie před ruskými vlivy, demokracie jako taková nakonec prohraje úplně. „Pokud demokratický stát zabrání účasti údajných ‚proruských sil‘ ve volbách tím, že obejde nebo přímo poruší demokratická pravidla (např. zákaz stran bez jasného právního důvodu, manipulace s registrací kandidátů, cenzura politické soutěže, omezování svobody projevu, falešné kauzy vzniklé na popud tajných služeb aj.), dostane se do paradoxu – ve jménu obrany demokracie začne popírat samu demokracii,“ má jasno ekonom.
Jedině strany, které vyzývají k násilnému převratu a dalším takovým krokům jsou ohrožením pro demokracii a proti nim by měl transparentně zasáhnout státní aparát. „Pokud se jen nelíbí politické názory, jako např. proruská orientace, euroskepticismus či odpor k NATO, pak zákaz znamená omezení svobody projevu a soutěže politických sil,“ vysvětluje Šik, že tím se demokracie v zemi ve skutečnosti zničí.
„Nelze porušovat demokratická pravidla jen kvůli tzv. ‚proruským silám‘ a pro demokracii je přímo životně nutné zachovat co nejvíc z otevřené soutěže. Jinak se riskuje, že ve snaze ochránit demokracii bude fakticky zničena. A cesta do pekla, jak známe z historie, je většinou dlážděna dobrými úmysly,“ dodává Šik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Bojíte se ovlivnění voleb v České republice?
autor: Jakub Makarovič
vesan
