„Sociální demokrat Miloš Zeman, občanský demokrat Václav Klaus či komunista Miroslav Ransdorf. Po listopadu 1989 se sice z Prognosťáku rozběhli do různých partají, v době transformace zastávali zcela odlišné politické postoje a tvářili se jako nesmiřitelní protivníci. Dnes ale mluví jedním hlasem, ideologické odchylky byly vyretušovány,“ uvádí Pšenička. K zastáncům proruských postojů jsou prý dnes řazeni i další členové Prognostického ústavu. Kupříkladu šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý či sociálně demokratický ministr obchodu a průmyslu Jan Mládek. Oba prý shodně kritizují protiruské sankce.
Dle Pšeničky je možné, že výše uvedeným pánům všichni křivdí. „Možná jde z jejich strany jen o jistý druh prozřetelnosti, jasnozřivosti a shodné politické intuice, o kterou jsme my ostatní byli ochuzeni, proč jsou si někdejší kolegové opět tak blízcí a zaujímají shodné postoje vyhovující Putinovi,“ vysvětluje šéfredaktor Dotyku s tím, že dotyční tímto nicméně dávají do rukou munici všem, kteří v Prognostickém ústavu vždy spatřovali hnízdo ruských agentů.
O tom, že sovětská KGB měla v Prognostickém ústavu své lidi, je dle Pšeničky přesvědčena i řada historiků a archivních badatelů. Problémem je ale prý, že stále nejsou přístupné sovětské archivy, které by to doložily a ukázaly na konkrétní osoby. Nezbývá tak údajně nic jiného, než se spoléhat na svou (ne)prognostickou intuici. „Až se ale 9. května letošního roku Miloš Zeman postaví po bok někdejšího důstojníka KGB a šéfa FSB Vladimira Putina a na Rudém náměstí budou společně sledovat přehlídku ruské vojenské techniky – možná té samé, co byla na Donbasu, nikdo nám nemůže upřít právo uvažovat i o variantě, že to český prezident dostal rozkazem,“ uzavírá Pšenička.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
