,,Stalin neosvobozoval, Stalin dobýval a dobývaná území držel. Na svobodu jsme čekali dalších 44 let," uvedl Mirek Topolánek. Souhlasíte?Anketa
„Hlavně výhody členství v EU si musíme připomínat,“ reagovala na první otázku pro kandidáty o výhodách a nevýhodách členství v Unii pro Moravskoslezský kraj Martina Dlabajová. Dvojka kandidátky hnutí ANO zmínila, že je důležité si uvědomit, že máme svobodu, můžeme volně cestovat, pracovat v zahraničí a nejsou fronty na hraničních přechodech. „Mír, prosperita, finance z Evropského rozpočtu…,“ pokračovala s tím, že právě Moravskoslezský kraj je jedním z nejaktivnějších ve využívání evropských dotací. Kandidáty moderátoři začali oslovovat v abecedním pořadí a na odpověď měli všichni omezený čas.
„Výhodou našeho členství je mír. To je třeba neustále lidem připomínat,“ zmínil Hayato Okamura, kandidát za KDU-ČSL. Právě mír je, jak zdůraznil, základním smyslem EU. „Vidím tady mnoho mladých lidí. Nebude míru v Evropě, pokud si Evropskou unii necháme oslabit, rozložit nebo pokud z ní vystoupíme,“ shrnul. Mikuláš Peksa zdůraznil, že jsme Evropané a EU dává velký prostor. „EU jsme my, je to projekt, který spoluvytváříme. Za to, jakým způsobem funguje, neseme zodpovědnost.“
„Jestli někde komunisti blbli, tak v Ostravě.“
Do Ostravy přijel i Pavel Telička, kandidát hnutí HLAS. „Samozřejmě ukotvení v určitém prostoru, kam historicky patříme, kde jsme byli určitým středobodem. Byl bych velmi rád, kdybychom si toto uvědomovali a snažili se o ústřední postavení v silné a efektivní EU. Nevýhody? To je vždy subjektivní pohled.“ Kandidát ODS Evžen Tošenovský připomenul: „Jestli někde komunisti blbli, tak blbli v Ostravě.“ Ocenil otevřený prostor a kontakt se světem, což je extrémně důležité právě pro Ostravsko jako průmyslový kraj. „Co je obecně negativní v EU, je komplikovanost, složitost, někdy na nás padají například omezení fosilních paliv,“ uvedl s tím, že pak už je vše v „plusovém ranku“.
Pak už padaly od moderátorů besedy doplňující dotazy. V reakci Dlabajová ujistila, že se všichni shodují na nezpochybnitelném zájmu ČR být součástí EU, jen Unie musí dělat některé věci lépe. „I během tohoto mandátu přišlo na stůl několik návrhů, které prostě nepatřily na evropskou úroveň, měly se řešit na národní úrovni,“ popsala. Jde například o sociální a daňové otázky. Ty by se neměly řešit na evropské půdě. Ke složitosti EU se vrátil Tošenovský. Důležité je podle něj nastavit jednoduší proces. „K jednomu návrhu může být tisíc pozměňovacích návrhů. Zažil jsem tři tisíce pozměňovacích návrhů,“ popisoval europoslanec a vysvětloval, jak vše vlastně funguje. Peksa hovořil o podobnostech Ústeckého, Moravskoslezského, případně Karlovarského kraje a odebírání peněz z chudších krajů. O způsobu využívání peněz z EU pak hovořil i Pavel Telička.
Společná evropská armáda? Proč ne!
U potřebnosti vojenských sil se zastavil Hayato Okamura. „Jsou tady nedemokratické mocnosti Čína, Rusko. Cítíme znejistění v době Trumpovy administrativy ve Spojených státech. Je nesmírně důležité, abychom byli pravdiví, abychom byli realisty. Nemáme základní vojenskou službu, tak se nám tyto věci vzdálily,“ uvedl a popsal, že sám ještě na vojně byl a jeho nejstarší syn je na vojně v Rakousku. „Já si myslím, že vztah k brannosti, armádě, obraně vlastní země, dospělá odpovědnost k vlasti. Ne že NATO to za mě zařídí, někdo jiný mě ubrání, ale že každý zdravý dospělý člověk bude cítit spoluzodpovědnost. To je něco základního, co patří ke státní existenci a demokracii. Jako desetimilionový národ nemůžeme v tom velikém světě ani ekonomicky, ani politicky, ani vojensky obstát sami o sobě. Máme NATO samozřejmě, ale členem jsou i Spojené státy pod Trumpovým vedením, je tam i Turecko… já si myslím, že i ta EU je takovou druhou pojistkou naší bezpečnosti, a nebránil bych se tomu postupně vybudovat evropskou armádu. Proč ne? Pokud stojíme za stejnými základními hodnotami, pokud chceme být ostrovem míru, bezpečnosti, stability, prosperity a spojit k tomu jako evropské národy své síly, proč by k tomu nemohla patřit do budoucna i společná evropská armáda. Celkem bych se za to přimlouval,“ zmínil Okamura.
Psali jsme:
Je nutné obnovit nerovnováhu
Dál už byla řeč o reformě EU. A o odpověď požádal moderátor nejdříve zástupce KDU-ČSL. Ten zmínil, že křesťanství v Evropě masivně ustupuje a začali jsme se spoléhat na materiální zajištění. Šíří se strach, a přimlouval se proto za duchovní tradice, což je otázka výchovy. A pak reagoval Peksa: „Řekl bych, že náš stát je sekulární, EU je sekulární instituce. Náboženství a politika by měly zůstat odděleny. Bavíme-li se o tom, jakým způsobem reformovat EU, tak si myslím, že ústavní pořádek EU je v zásadě pochopitelný, leč velice zamlžený. Jsou tam instituce jako parlament, Komise, které lze jednoduše napárovat na instituce, které vidíme v členských státech. Z nějakého důvodu ale neříkáme evropská vláda, ale Komise, neříkáme ministr, ale komisař. Hned zkraje máte problém vysvětlit lidem, jaké jsou vztahy mezi institucemi a jak to vlastně funguje.“
Pokračoval a vysvětloval rozdíly. „Místo senátu funguje Rada členských států, kde zasedají ministři. Na rozdíl od ústavního pořádku České republiky a většiny evropských zemí, kde je normální, že pravomoc má parlament a může senát přehlasovat, tak EU má požadavek, že obě komory musejí ve všech případech souhlasit. A dokonce v rámci horní komory se vyžaduje dosti často jednomyslnost. Takhle obskurní systém má ze všech evropských států, pokud je mi známo, akorát Itálie, která tradičně trpí na problémy nestabilních vlád a dlouhodobě není schopná řešit své strukturální problémy. Tuhle nerovnováhu bychom měli obnovit a dát možnost přímo volenému parlamentu, aby měl možnost konat, protože je dost často omezován,“ dodal.
„Poslanci EP nemohou Unii reformovat.“
Reforma? „V našem programu to slovo nenajdete,“ reagoval Pavel Telička. „Poslanci Evropského parlamentu nemohou Unii reformovat, mají na to prakticky nulový vliv. Pravděpodobnost, že bude Evropská unie v nejbližších letech procházet reformou, je nicotná, protože tam, kde může být nastolena, tedy v mezivládních strukturách, ať už je to Evropská rada nebo by se vytvořil nějaký kontent, není pro to vůle… proto říkáme, že chceme měnit EU k lepšímu, efektivnějšímu, plynulejšímu, akceschopnějšímu, modernějšímu a mohl bych pokračovat. To dělat můžeme a samozřejmě budeme,“ dodal. Zmínil, že v budoucnu lze nastolit agendu ve vládě a pak ji dál prosazovat v EU.
Peksa ale reagoval: „Na řadu reforem bude Evropský parlament třeba. Pokud volby dopadnou špatně, může být Evropský parlament zaplněn stranami, které chtějí Evropskou unii rozpustit, což sice udělat úplně nemůžou, ale mohou to zaseknout a nepohneme se nikam.“
Evžen Tošenovský upozornil, že brexit ukázal, jak je změna důležitá. „Patřím do frakce, která se shodla na názvu reforma,“ podotkl a zmínil, že je důležité, aby řízení v základních věcech nepříslušelo Komisi. „Nevzniká volbou, ale delegací komisařů z jednotlivých států,“ uvedl. „Změna by měla být, musí být, jinak začne velmi složitý proces. Když si bude hrát Komise na vládu, přitom není vládou… měla by být koordinátorem a nehrát si na to, že rozumí věcem lépe než členské státy. Měla tendence hrát si na politiku. Vstupovali do politické oblasti s velkými otazníky a používali k tomu mechanismy. Změna je potřebná, jinak to začne Evropu trhat,“ dodal.
Ing. Evžen Tošenovský, Dr.h.c.
„Jasný prioritní zájem České republiky je být součástí Evropské unie.“
Martina Dlabajová se domnívá, že brexit nás dovedl k tomu, abychom se zamysleli. „Zastavit se musíme, udělat něco jako inventuru. Měla by být hodně hluboká a říct si jasně, že i když je EU jedinečný projekt, není dokonalá a potřebuje posouvat. Za prvé se musíme vrátit k původnímu poslání, což je pro mě bezpečný a ekonomicky prosperující kontinent, a musíme rozlišovat, kde může pomoct a kde je naopak lepší, že zasáhnou členské státy,“ popisovala kandidátka hnutí ANO.
Martina Dlabajová
Další dotaz směroval k prosazování českých zájmů. „Českým národním zájmem je být součástí Evropské unie. Pro mě je tohle naprosto jasná věc, kterou bych zarámovala a pověsila úplně všude,“ uvedla Dlabajová. „Jasný prioritní zájem České republiky je být součástí Evropské unie,“ dodala. Podle Okamury je národním zájmem prosperita Evropské unie a kritizoval způsob myšlení ve smyslu my a oni.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
