Další vlna rozvolnění koronavirových omezení přinesla minulý týden možnost pro divadla otevřít již 11. května. Musí ale dodržet omezení počtu zúčastněných osob do 100 osob ve stejný čas a budou muset splnit řadu hygienických podmínek včetně dodržování alespoň dvoumetrového odstupu mezi lidmi.
Jako reakce na tato omezení proběhla médii informace, že většina divadel za těchto podmínek neotevře; hlavním uváděným důvodem je ekonomická nerentabilnost.
Asociace nezávislých divadel vyvrací, že se většina divadel k 11. květnu neotevře, protože se jim nevyplatí za daných podmínek hrát. Provedla rychlý průzkum mezi svými členy, ze kterého vyplynulo, že divadla hrát chtějí, čekají pouze na zpřesnění podmínek, za kterých to bude možné.
„Divadla hrát chtějí, je to nejenom jejich odpovědnost vůči společnosti a divákům, ale také odpovědnost vůči lidem, kteří pro ně pracují a kteří už dva měsíce nedostali zaplaceno,“ říká Lenka Havlíková, první místopředsedkyně Asociace nezávislých divadel.
Momentálně si prý s Ministerstvem kultury vyjasňují podmínky, aby svým členům mohli dát jasné odpovědi na jejich otázky a oni aby se mohli na otevření dobře připravit. Podle předsedy asociace Štěpána Kubišty nemá být ekonomická návratnost hraní v tuto chvílí rozhodující.
Oba se shodují, že síla nezávislých divadel, tedy divadel nezřizovaných veřejnou správou, je v pozitivním přístupu, flexibilitě a hledání způsobů, jak lze věci realizovat. Nezávislá divadla proto vyzývají diváky, aby nespoléhali na informace z médií, ale aby sledovali přímo informační kanály divadel.
Že většina divadel neotevře hned 11. května, je podle asociace logické z toho důvodu, že divadla dostala tuto informaci 30. dubna a pro většinu z nich není možné se během 10 dnů připravit. Inscenace se musí připravit na reprízy, musí se domluvit termíny s herci, a většina divadel má momentálně zastavenou propagaci a prodej vstupenek.
Přesto se prý budou snažit otevřít, jak nejrychleji to bude možné. Některá to zvládnou už v druhé polovině května, některá začátkem června, upřesňuje ve své tiskové zprávě k situaci Asociace nezávislých divadel.
Právě zákaz účasti více než 100 osob na hromadných akcích byl jedním z prvních opatření, která česká vláda zavedla v souvislosti se šířením koronaviru, což velmi kritizoval ředitel Divadla na Jezerce Jan Hrušínský. „Jde o likvidaci nepohodlných,“ kritizoval na samém počátku vládu za tato opatření. Později se za své vyjádření omluvil s tím, že měl strach o své zaměstnance.
Když však ministr kultury Lubomir Zaorálek (ČSSD) rozhodl o podpoře kulturních zařízení, tedy i divadel, Hrušínský ostře kritizoval podmínky. Ty se nelíbily ani majitelům pražských divadel v čele s majitelem pražského Divadla Broadway Oldřichem Lichtenbergem, kteří vyzvali Zaorálka k rezignaci.
„Česká kultura existuje celá léta i bez Ministerstva kultury. Pan Zaorálek bohužel přehlíží fakt, že už třicet let nežijeme v socialistickém zřízení a součástí kultury jsou – stejně jako všude v civilizovaném světě – soukromé subjekty, které například v euroatlantickém prostoru tvoří základ kvality tamního života,“ reagoval Hrušínský s tím, že stovky milionů si prý rozdělí ti samí, co si již za dvacet let rozdělili miliardy.
Pro nezávislé umění půjde 440 milionů, kultura v regionech dostane 300 milionů. Příspěvkové organizace v resortu, kam mezi 29 institucí patří třeba Národní divadlo, Národní muzeum či Národní památkový ústav, dostanou z balíčku zatím 300 milionů korun. Dalších 30 milionů korun by mělo jít na zřízení programu na podporu zpřístupňování kultury prostřednictvím digitálních médií.
Nic však dle majitele pražského Divadla Broadway Oldřicha Lichtenberga nemá jít tomu, kdo do této doby nepobíral dotace. Právě proto sepsal výzvu spolu s dalšími majiteli pražských soukromých divadel. „Zničíte mnoho divadel, festivalů, uměleckých agentur, pořadatelů, producentů, a hlavně desítky tisíc herců, zpěváků a všech dalších profesí, které jsou na tyto subjekty navázány,“ zní část výzvy. „Vy jen nebývalým způsobem doslova rozhazujete veřejné prostředky mezi již beztak nabobtnalé instituce a mezi své projekční oblíbence. Proto, prosím, okamžitě odstupte, ať se někdo může pokusit napravit škody, které jste napáchal,“ sepsal Lichtenberg.
Na výzvu Oldřicha Lichtenberga a dalších signatářů Lubomír Zaorálek zareagoval později na svém facebooku. „Nepřekvapuje mě, že nejvíce křičí ti, kteří mají z kultury byznys, a útočí na odborné komise, že nejsou schopny ocenit jejich umělecké kvality. Nikdy jsem neřekl, že nechci pomoci těm, kteří v kultuře podnikají, provozují muzikálová divadla, hudební kluby nebo třeba rockové festivaly,“ napsal. Prý však je třeba v první vlně pomoct neziskovým subjektům, které nemohou generovat zisk a nemají tak žádné finanční rezervy. „Tvrzení pana Lichtenberga, že pomáhám nějakým svým oblíbencům, je nesmyslné a nepravdivé. Balíček pomůže stovkám kulturních subjektů jak v Praze, tak i v regionech,“ argumentoval Zaorálek.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
