„Členství v NATO integruje Černou Horu do euroatlantického společenství a posiluje bezpečnost na západním Balkánu,“ řekl novinářům Stoltenberg po ministerském rozhodnutí. Pozvánka do NATO je podle něj důkazem, že alianční politika „otevřených dveří“ je úspěšná a pokračuje.
Vůči vstupu Černé Hory do aliance má výhrady Rusko. Stoltenberg dnes zopakoval, že rozhodnutí o vstupu je výlučnou věcí dotyčné země a spojenců v NATO a nikdo třetí nemá právo veta. „Rozhodnutí o pozvánce není o Rusku. Týká se Černé Hory a NATO,“ prohlásil.
Černohorský ministr zahraničí gor Lukšić označil dnešek za „historický milník“ pro svou zemi, která je nezávislým státem od roku 2006. „Je to uznání tvrdé práce posledních devíti let,“ prohlásil.
Podobně se vyjádřil i premiér Djukanović, který hovořil o největším historickém okamžiku země od vyhlášení nezávislosti v roce 2006, kdy Černá Hora opustila unii se Srbskem. „Černá Hora vstupuje do výjimečného kruhu států, které jsou synonymem pro nejvyšší hodnoty moderní civilizace,“ řekl podle AP černohorský ministerský předseda. Dodal, že pozvánka do NATO je výsledkem dlouhodobého úsilí země a také rozsáhlých reforem, které Podgorica zahájila před devíti lety.
Nová fáze procesu
Lukšić upozornil, že dnešní pozvánka je začátkem nové fáze procesu. „Jsme si vědomi svých závazků,“ řekl s tím, že v jeho zemi budou pokračovat změny směrem k větší vládě práva, lepšímu boji s korupcí a organizovaným zločinem.
Vláda se také podle něj bude snažit získat pro členství v alianci co největší podporu veřejnosti. V Černé Hoře samotné totiž nemá vstup jednoznačnou podporu.
Stoltenberg na tiskové konferenci připomněl, že nyní budou dohodnuty praktické detaily přístupových rozhovorů. Ty podle něj začnou velmi rychle a skončí někdy počátkem příštího roku. Další důležitou fází pak bude parlamentní ratifikační proces ve všech členských zemích aliance.
Příští rok v červenci by tak Černá Hora mohla být na summit NATO ve Varšavě přizvána jako pozorovatelská země, míní český velvyslanec u aliance Jiří Šedivý. „Plného členství by mohla dosáhnout v horizontu jednoho nebo dvou let,“ řekl novinářům.
Český premiér Bohuslav Sobotka na twitteru rozhodnutí označil za správný krok s tím, že členství Černé Hory v NATO má dlouhodobou českou podporu.
Pokud se tak stane, půjde o první rozšíření aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko. Stoltenberg dnes poznamenal, že také Bosna a Hercegovina, Gruzie a Makedonie pokračují směrem k členství a měly by postupovat v reformách.
Odvetná opatření
Kreml pohrozil odvetnými opatřeními. „Moskva vždy a na nejrůznějších úrovních upozorňovala, že pokračující rozšiřování NATO a přibližování infrastruktury NATO na východ přirozeně nemůže nevést k odvetným opatřením z východu, tedy od Ruska, se záměrem zajistit bezpečnost a rovnost zájmů,“ řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. O konkrétních odvetných opatřeních je ale ještě brzy hovořit, dodal.
„Černá Hora si musí uvědomit, že kvůli vstupu do NATO už nebudou možné mnohé programy s Ruskem, včetně vojenské spolupráce,“ varoval předseda branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktor Ozerov. Jeho zástupce ve výboru upozornil, že konkrétní opatření již chystá generální štáb. Opatření mají sloužit k „zadržování aliance“, jejíž rozšiřování Rusko vnímá jako „nepřirozený, nezákonný krok proti mírové spolupráci“, zdůraznil senátor Jevgenij Serebrennikov.
Internetový list Gazeta.ru upozornil na rozpolcenost černohorské veřejnosti ohledně vstupu do aliance, přičemž Moskva vyjádřila podporu protialiančním demonstracím místních nacionalistů z řad etnických Srbů. Obává se totiž, aby příklad Černé Hory neovlivnil i Srbsko, důležitého ruského spojence na Balkánu.
Psali jsme:
autor: čtk
