Zvýšení intenzity bojů na donbaské linii rozhýbalo evropskou i ukrajinskou diplomacii k nové akci, zatímco obě strany fronty se navzájem obviňují z přípravy vojenské ofenzívy. Vedle Porošenkovy cesty do Berlína, která měla svůj vnitropolitický a symbolický rozměr, se v uplynulých dvou týdnech také objevily návrhy polské strany, že by normandský formát měl být proměněn a do jednání o Ukrajině by měly být přijaty další strany – například ambiciózní Polsko jako velký soused Ukrajiny.

Tento návrh nového polského prezidenta A. Dudy byl ovšem přijat s rozpaky u evropských partnerů a – celkem nepřekvapivě – v Moskvě, zatímco ukrajinská strana ho jako možnost přivítala jako pro Ukrajinu výhodnější variantu. Podobně měla už dříve zájem o rozšíření také americká strana, ale ani tyto snahy se nesetkaly s úspěchem. Moskva a Washington se ale namísto toho domluvily na intenzívnějších konzultacích na úrovni náměstků ministrů zahraničí. Zatím bez konkrétních výsledků, i když takový posun vzbudil značné obavy ohledně nějaké formy „velmocenské dohody“ o Ukrajině. K ní ale čas zřejmě ještě nedozrál, i když je celkem jasné, že Moskva ve vztahu k Washingtonu nažhavuje další želízka v ohni v podobě Sýrie a Íránu.

Ústavní reforma a Minsk II

Vedle porušování podmínek příměří různou měrou oběma stranami se na Ukrajině nadále vedou velké spory o konání podzimních komunálních voleb v obou oblastech mimo kyjevskou kontrolu a také o smysl ústavní reformy. Připomeneme, že s tím spojený krok přípravy decentralizační ústavní reformy má být projednán 31. srpna Věrchovní radou; a téma budí velké emoce. Bod o zvláštním statusu byl do návrhu doplněn expresně a na nátlak USA. Spor se dále vede o místní volby na územích mimo kontrolu Kyjeva. Jeden z bodů minské dohody hovoří o nutnosti vést dialog o „modálnosti místních voleb“ v souladu s ukrajinskými zákony a zákonem o zvláštním statusu, který upravuje zvláštní, přechodný zákon ze září 2014. Každá strana si tento bod ale interpretuje poněkud jinak a není zatím možné dojít ke kompromisu ohledně organizace voleb ani ohledně toho, do jaké míry navržené úpravy ukrajinské ústavy odpovídají minským dohodám. Včerejší jednání v Berlíně potvrdila, že volby a status oblastí zůstávají klíčovým problémem a Merkelová s Hollandem při nich podpořily ukrajinský pohled na celou záležitost.