"Když přišel k nám domů, choval se ke mně, jako bych byl já prezident. Ne on,“ vzpomíná v rozhovoru pro server iDnes.cz Vladimír Pechan na svého dlouholetého přítele, který k nim prý ještě před revolucí často chodil pro vajíčka.

"A pak jednou přijel s kolonou vozů a řekl: Pane sousede, dnes nejdu pro vajíčka, dnes vás přišel navštívit prezident," směje se Pechan a dodává: "Pak už měl jiné starosti. Nechtěli mu tady postavit hrad, tak musel být v Praze."