Na světě je víc než 65 milionů uprchlíků. Jejich beznaděj se prý často prohlubuje

07.11.2017 12:52

Uprchlíci nesmí mimo tábor, nemohou tak odejít do nejbližšího města hledat si práci, jejich život je proto v podstatě jen nekonečné vysedávání, čekání na změnu a prohlubování beznaděje. Tak popisuje situaci v uprchlických táborech v Tanzanii slovenská psycholožka Alexandra Topolská, která v nich v misi Lékařů bez hranic (MSF) letos půl roku pracovala. Její slova přinesla ČTK.

Na světě je víc než 65 milionů uprchlíků. Jejich beznaděj se prý často prohlubuje
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Mezi uprchlíky jsou desítky žen

Život uprchlíků přibližuje i nový web Svět táborů, který česká kancelář mezinárodní humanitární organizace MSF dnes spustila.

„Lidé v táborech žijí ve velké chudobě, většina z nich jen ve stanech, příděl jídla nebývá dostatečný a také kvalita rýže, fazolí a mouky je velmi nízká,“ uvedla v rozhovoru s ČTK Alexandra Topolská. „Lidé mají rovněž problém si z těchto surovin uvařit vzhledem k tomu, že mají zakázáno kácet okolní stromy a pro dřevo musejí chodit pěšky desítky kilometrů,“ dodala. Dřevo se podle ní vydávají shánět většinou ženy, které při těchto výpravách riskují svou bezpečnost.

Ještě horší situace je v táborech Nduta a Nyarugusu, kde žijí uprchlíci z Burundi, během období dešťů. Tehdy jsou stany a jiné provizorní příbytky zalité vodou a všude je bahno. „Nejsmutnější je asi fakt, že lidé zůstávají v těchto táborech mnoho roků – v případě Nyarugusu je to i 15 až 20 let – žijí ve stanech a pod stromy, které nemohou kácet, životní podmínky jsou děsivé a naděje na změnu a záchranu malá,“ popisuje slovenská psycholožka.

„Při těchto těžkostech se samozřejmě nabalují i psychické problémy související s bezvýchodnou situací, ve které žijí – depresivní nálady, apatie, ztráta naděje na lepší budoucnost, pocity méněcennosti z neschopnosti pracovat či vlastnit příbytek, víc agresivního chování mezi manželi i v rodinách pramenícího z frustrace,“ dodává.

Mnoho rodin je podle ní rozvrácených, lidé přišli o své blízké a někteří ztratili kontakt s rodinou při útěku a dodnes nevědí, kde jsou jejich příbuzní. Do táborů přišlo samotných rovněž mnoho dětí, které nikoho nemají a nevědí, kde svou rodinu hledat.

Tábor Nduta byl založen v prosinci 1996 v reakci na krizi, která v té době panovala v Burundi. Většinu populace tvořili lidé prchající před občanskou válkou, která byla v Burundi mezi lety 1993 a 2005. Po skončení bojů se mnoho uprchlíků vrátilo domů a tábor byl v roce 2008 uzavřen.

Na světě je více než 65 milionů lidí na útěku

V roce 2015 však vypukly v Burundi další nepokoje, což vedlo k náhlému přílivu uprchlíků do Tanzanie. Nejprve tyto uprchlíky přijímal nedaleký tábor Nyarugusu. Když byl tento tábor už neúnosně přeplněn, byl opět otevřen tábor Nduta. Do poloviny dubna letošního roku se tábor naplnil více než 123 250 lidmi, což je více než dvojnásobek původně předpokládané populace tábora.

Život v táboře Nduta přibližují i nové internetové stránky Svět táborů, které spustili Lékaři bez hranic zatím v češtině, později by měla přibýt i angličtina a arabština. Stránky připomínají cestovatelské portály sloužící k rezervaci ubytování, žádnou rezervaci pokoje či hotelu ale jejich prostřednictvím učinit nelze. Organizace MSF se jen touto nezvyklou formou snaží upoutat pozornost čtenářů, seznámit je s oblastmi, kde působí, a přinést jim příběhy tamních uprchlíků.

Kromě Tanzanie projekt přibližuje podmínky i v táborech v Keni, Iráku, Libanonu a v Řecku a Srbsku. Na jednotlivých stránkách je možné si prohlédnout fotografie z táborů, základní informace, kde se dané místo nachází a kdo v něm našel útočiště. Dále si lze přečíst několik svědectví z tábora a server poodhaluje i podmínky, ve kterých tamní uprchlíci žijí, ať už jde o situaci ohledně jídla a vody, vzdělání, lékařské péče, hygienického zařízení, bezpečnosti, či internetu.

Na světě je více než 65 milionů lidí na útěku, kteří byli nuceni opustit své domovy kvůli válkám, politickým nepokojům, přírodním katastrofám nebo extrémní chudobě. Tak jako všichni ostatní i oni mají své sny, ambice, starosti, potřeby a touhy, uvádí ke spuštění serveru organizace MSF. Svět táborů ukazuje jen zlomek toho, jak lidé na útěku přežívají. Jeho ambicí však není obsáhnout vše, nýbrž přispět k zamyšlení a lepšímu porozumění lidem na útěku, dodává organizace.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…