Prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc. vystudoval obory arabština, angličtina a afrikanistika na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2001 byl jmenován profesorem oboru Dějiny a kultura zemí Asie a Afriky. V posledních 20 letech se intenzivně věnuje vědecké práci a popularizaci témat okolo islámu.

Doc. Mgr. Martin Konvička, PhD. vystudoval systematickou biologii na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc, má doktorát ze zoologie. Kromě ryze ekologických otázek ho zajímají problémy na rozhraní vědy a společenského dění. Od roku 2009 spolupracuje s odpadlíky od islámu a s hnutím Islám v České republice nechceme.

Kropáček připouští, že politika Západu vůči muslimským zemím nevolila vždy šťastné cesty. „V muslimském prostředí by v tomto směru zazněly hlasy kritizující trvalé neřešení problému Palestinců a Bushovu vojenskou invazi do Iráku, která vedla předvídatelně k rozkladu této země,“ uvedl.

K radikalizaci muslimů přispělo ponižování ze strany úspěšnějšího Západu

To vše přispívalo k radikalizaci muslimů, ale nejen to. Přispěly k ní také pocity frustrace z vlastního zaostávání, ponižování ze strany úspěšnějšího Západu. „Rozdíly kvality života jsou dnes on-line sledovatelné na sítích a muslimům se rýsuje stále ta sžíravá otázka: Jak je to možné, když my jsme přece držiteli posledního zjevení a ryzí verze pravdy?“ vysvětlil Kropáček s tím, že tyto otázky si musí muslimové sami vyřešit.