Prožíváme prudký makroekonomický šok, který nepamatujeme za posledních třicet let. „Ani velká krize v roce 2009 a 2010 neznamenala tak hluboký propad HDP, jako je tomu v tuto chvíli,“ uvedl začátkem diskuse šéf centrální banky Jiří Rusnok.
Ekonomika se jen tak nevrátí na svou původní úroveň. „Zdá se, že to nebude tak snadné. S podzimem se všechny problémy vrátily,“ uvedl s tím, že ekonomika zřejmě nebude dále už dramaticky klesat, jelikož průmysl dnes víceméně funguje normálně a nejsou už zavřené hranice.
„Vzhledem k tomu, že protiepidemická opatření dnes mohou trvat déle než na jaře, je evidentní, že návrat bude složitý. Těžko se celá řada činností bude vracet k původnímu módu,“ zmínil především segment cestovního ruchu a shromažďovací akce.
Připustil, že nyní žijeme v obrovské nejistotě, jelikož nikdo neví, jak se bude pandemická situace vyvíjet i nadále, pomůže očkování, potrvá však, než se to projeví v ekonomické struktuře. „Samozřejmě velkou nadějí je vakcína, ale buďme realisté, když k tomu připočteme logistiku a další věci, tak efektivně to může začít působit až pro rok 2022,“ hovořil guvernér České národní banky o současné nejistotě čísel z prognóz k budoucímu vývoji HDP.
Tím, že je současná krize způsobena neekonomicky, je velmi selektivní. „Máme zde obory velmi zasažené a máme tu naopak obory, které prožívají konjunkturu,“ poukázal na nerovnoměrnost krize, která tak komplikuje i plošná opatření.
Z krize vyjdou chudí ještě chudší a přilepší si bohatší. „Samozřejmě to vše povede i k prohlubování nerovnoměrnosti v příjmech. Vede to k nerovnosti, po každé krizi jsou chudší ještě víc chudší a bohatší jsou bohatší, relativně,“ podotkl Rusnok.
Banky jsou podle jeho slov stabilní a v dobré kondici, co se týká moratoria, tedy odložení splatnosti dluhu z mimořádných okolností, nemohlo podle Rusnoka trvat věčně. Prozradil, jaké je nyní očekávání bank. „Po ukončení moratorií by zhruba jedna třetina z toho, co bylo v moratoriu, měla spadnout do těch úvěrů, které budou problémové. To budou však banky schopné zvládnout,“ podotkl šéf centrální banky.
Přišel s doporučením pro spotřebitele a firmy, které mají s úvěrem a jeho splácením problémy. „Komunikujte se svou bankou co nejdříve, nemá cenu nic odkládat a cokoliv lakovat narůžovo,“ věří Rusnok ve vstřícnost bank prodloužit splácení nebo jej přerušit s cílem nepřijít o jejich klienty.
V této době velmi zkritizoval úpravy daňového systému, jako je rušení superhrubé mzdy a změny výše slevy na poplatníka. „Ten způsob je neskutečně špatně zvládnutý, a to je neomluvitelné,“ zdůraznil Rusnok.
„Stát by měl s daňovou politikou vytvářet určitá předvídatelná očekávání a určitou stabilitu. To platí o to více v krizové době. My však v krizové době fungujeme tak, že se o daních na příští rok bavíme téměř v prosinci. Pro ty, kterých se to týká, a to jsme skoro všichni, je to strašlivá situace. Ke vší té nejistotě ještě stát přikládá tuto nejistotu. Je to velmi nešťastné. Ten proces je fatální a odsouzeníhodný,“ kroutil dále Rusnok hlavou.
Může dojít k dlouhodobé destabilizaci veřejných financí. „Z hlediska makroekonomické rovnováhy je tento návrh skutečně neadekvátní. Může vyvolat zlom v dlouhodobé stabilitě našich veřejných financí. Je to nálož, udržitelnost veřejných financí pro další desetiletí je velmi oslabena. Budeme s tím bojovat, všechny další vlády,“ upozorňoval.
Negativní změny pocítí všichni občané. „Všichni občané to pocítí, to se ze dne na den neztratí, žádné zázračné ekonomické oživení to nespraví. Ve složité situaci byly veřejné finance už i z pohledu stárnutí, společnost demograficky bude dále stárnout, není mladá, jde tedy o obrovské náklady na výdajovou stránku veřejných rozpočtů,“ varoval Rusnok opakovaně před novým daňovým balíčkem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
